Známý investor Ed Yardeni na svém populárním blogu uvažuje nad otázkou, zda by měly být zakázány odkupy. Začíná citátem H. L. Menckena, podle kterého je jediným cílem politiky v praxi udržovat populaci v nervozitě tím, že jí jsou neustále předkládány nějaké smyšlené hrozby. A nabízet řešení, která lid „přivedou do bezpečí“. Ronald Reagan zase říkal, že největší hrozbu představuje ten, kdo říká, že je z vlády a přichází pomoci.
Yardeni navazuje: „Senátoři Chuck Schumer a Bernie Sanders se domnívají, že dny naší národní slávy vrátíme omezením odkupů“. Podle nich totiž byla padesátá, šedesátá a sedmdesátá léta zlatým věkem pro zaměstnance a důvod byl prostý: Korporace se domnívaly, že nemají povinnosti jen k akcionářům, ale také k lidem, kteří pro ně pracují. Jenže postupně propadly chamtivosti a dnes se snaží maximalizovat zisky na úkor zaměstnanců a jejich mezd. Výsledkem je nejvyšší míra příjmové nerovnosti za několik posledních desetiletí. Podle senátorů je pak důkazem této jejich myšlenky vývoj odkupů vlastních akcií firmami, který nahrává jejich managementu držícímu akcie, ale poškozuje běžné zaměstnance, protože ti z růstu cen akcií netěží.
Tito dva senátoři, kteří „nikdy nevedli žádnou firmu“, hodlají problém vyřešit zákonem, který zakáže odkupy v případě, že daná společnost nevyplácí minimální mzdu převyšující 15 dolarů na hodinu. A jelikož by se firmy potom pravděpodobně obrátily k vyšší výplatě dividend, senátoři jsou připraveni změnit i daňové zákony. Yardeni pak ve svém komentáři k tomuto plánu nejdříve připomíná, že po Velké depresi vnímal tržní regulátor SEC odkupy „téměř jako kriminální aktivitu“. Tento přístup se postupně uvolňoval, ale ještě v roce 2014 tvrdil profesor ekonomie William Lazonick z University of Massachusetts v Harvard Business Review, že odkupy jsou v podstatě manipulací s cenou akcie.
Yardeni poté tvrdí, že je omylem se domnívat, že odkupy zvyšují zisky na akcii. Takový argument zaznívá proto, že nižší počet akcií by měl numericky zisky na akcii zvyšovat, ale podle investora data hovoří jinou řečí. Podle jeho názoru je pravděpodobné, že jde o důsledek odměňování managementu formou akcií, které má na jejich počet opačný efekt než odkupy. Každopádně nelze tvrdit, že býčí trh byl živen odkupy proto, že zvyšovaly zisky na akcii. Nicméně je pravda, že zatímco odměny ve formě akcií nemají na jejich cenu na trhu okamžitý přímý vliv, odkupy ano.
Yardeni tvrdí, že senátoři se mýlí i v tom, že by korporace všechny své zdroje věnovaly na odkupy. Je sice pravda, že na ně jde většina zisků, ale porovnávání se zisky ignoruje tok hotovosti. Porovnání výše investičních výdajů s historickými hodnotami ukazuje, že s ohledem na současnou fázi cyklu nejsou na výjimečně nízkých úrovních, jak tvrdí zmínění politici. Velkým omylem je pak podle Yardeniho tvrzení, že reálné příjmy domácností během posledních 15 – 20 let stagnovaly. Na takový vývoj totiž ukazuje jen jeden z více ukazatelů, který je navíc založen pouze na průzkumu mezi domácnostmi. Například reálný produkt na hlavu za posledních 17 let vzrostl o 19,7 %. Podobné je to pak podle Yardeniho při hodnocení příjmové nerovnosti, která podle některých měřítek vyznívá jako velmi vysoká, ale podle jiných je výrazně nižší, než se tvrdí.
Yardeni souhlasí se zmíněnými politiky v tom, že je třeba zlepšit způsob, jakým jsou vedeny velké korporace, mimo jiné proto, že v nich ztrácejí hlas akcionáři a rozhodují v nich ředitelé a členové správních rad, kteří sledují své vlastní cíle. Jenže to neznamená, že by bylo třeba regulovat odkupy. Investor dodává, že podle jeho názoru „americký kapitalismus a volný trh dál zvyšují blahobyt většiny Američanů bez pomoci vlády“.
Zdroj: Blog Eda Yardeniho