V srpnovém průzkumu ČNB došlo v porovnání s minulým šetřením k nárůstu průměrné roční prognózy inflace. Ale výhled hospodářského růstu se na příští rok snížil. Naprostá většina dotázaných respondentů se domnívá, že dvoutýdenní repo sazba bude za rok na stejné úrovni jako nyní, nicméně mezi zbývajícími nyní více převažuje počet těch, kteří očekávají pokles této základní měnově politické sazby.
Inflace
V červenci se meziroční tempo růstu indexu spotřebitelských cen opět vrátilo na hodnotu 2,9 %, což je o 0,2 p.b. více než měsíc předtím. Mírně nahoru se posunula také průměrná roční prognóza analytiků a v porovnání s červnovým šetřením se nachází o 0,1 p.b. výše, tedy na 2,2 %. V tříletém horizontu zůstává prognóza stále ukotvena na úrovni 2% inflačního cíle ČNB.
Vývoj indexu spotřebitelských cen tak potvrzuje domněnky analytiků z minulých šetření, podle kterých je hospodářský vývoj v ČR stále lehce proinflační. Vedle červencového nárůstu cen rekreací inflaci nadále táhne vzhůru především trh práce a vysoký růst mezd, který posiluje domácí poptávku. Nezanedbatelnou roli sehrávají také vyšší ceny potravin.
Silná domácí poptávka pramenící především z vysokého růstu mezd by měla udržovat inflaci nad cílem ČNB i ve zbytku letošního roku, jelikož ochlazení bude na trh práce podle analytiků přicházet jen pomalu. V příštím roce by se měly poptávkové tlaky sice zmírnit, nicméně opačným směrem by mohl působit plánovaný nárůst spotřebních daní. Očekávaný protiinflační efekt nemusí přinést ani kurz koruny, jelikož někteří analytici předpokládají v ročním horizontu jeho oslabení. A v neposlední řadě suché počasí představuje riziko vyšších cen potravin.
HDP
Podle předběžného odhadu ČSÚ hrubý domácí produkt v 2Q 2019 meziročně vzrostl o 2,7 % (zpomalení o 0,1 p.b. v porovnání s 1Q 2019), přičemž růst domácí ekonomiky se nadále opírá nejen o spotřebu domácností, ale i o zahraniční poptávku, zatímco u investiční aktivity pokračuje postupné snižování dynamiky. Pohled analytiků na hospodářský vývoj v letošním roce se nemění a HDP by tak mělo meziročně vzrůst o 2,5 %. Naproti tomu mírný pokles (o 0,1 p.b. na 2,3 %) zaznamenala prognóza hospodářského růstu na příští rok.
Ve světle slábnoucí evropské ekonomiky a pravděpodobné německé recese jsou podle ekonoma ČSOB Petra Dufka výsledky české ekonomiky velmi dobré. Naznačují minimálně prozatímní odolnost domácího hospodářství vůči vnějším nepříznivým vlivům. Varování však přináší domácí předstihové indikátory a zhoršující se situace v českém průmyslu, což by mohlo vyústit v další zpomalování domácí ekonomické aktivity. Navíc nezanedbatelným brzdícím prvkem zůstává přetrvávající nedostatek pracovní síly a významné riziko i nadále spočívá v potenciálních negativních dopadech brexitu a v zavádění protekcionistických opatření do mezinárodního obchodu.
Sazby
Převážná většina dotázaných analytiků nadále předpokládá, že v průběhu následujících dvanácti měsíců nedojde ke změně nastavení základních úrokových sazeb. V porovnání s minulým šetřením však vzrostl počet respondentů, kteří v ročním horizontu očekávají snížení základní dvoutýdenní repo sazby ČNB.
Obecně analytici předpokládají, že vzhledem k nejistotě okolo brexitu a budoucímu vyjednávání o dalších protekcionistických opatřeních bude ČNB opatrná a s dalším utahováním své měnové politiky nebude pospíchat. V případě, že by se tyto problémy hladce vyřešily, mohlo by dojít ke zvýšení základních sazeb ČNB. Naopak pokud se ekonomický vývoj ve světě zhorší, mohlo by dojít k jejich poklesu.
V souladu s oslabením očekávání růstu základních úrokových sazeb došlo i ke snížení prognózy 12M PRIBORu, a to v měsíčním (-6 bp) i ročním horizontu (-12 bp). Vedle toho eskalace napětí na finančním trhu vedla k propadu swapových sazeb (o 51 bp v u IRS 5Y a o 60 bp u IRS 10Y) a i k související korekci jejich průměrných prognóz (v rozsahu -31 bp až -46 bp).
Zdroj: ČNB, ČTK