Japonská centrální banka nakupuje burzovně obchodované fondy za stovky miliard japonských jenů, aby pomohla domácí ekonomice. Na těchto nástrojích má po propadu japonských akcií přitom obrovskou nerealizovanou ztrátu, kvůli které by její politika mohla narazit u veřejnosti i u politiků. Vezmou si z toho ECB nebo Fed poučení?
Japonská centrální banka dnes nakoupila burzovně obchodované fondy za 201,6 mld. JPY, o něco méně než před týdnem, kdy šlo o nejvyšší takovou částku v její historii.
„Tohle už je doopravdy zvrácené. Skoro $2 mld. za den do ETF. BoJ tam za chvilku bude jediný bidder,“ napsal na Twitteru šéfmakléř Patrie Marek Trúchly.
Japonští centrální bankéři se podobně jako jiné centrální banky snaží zachránit ekonomiku před ještě dramatičtějším pádem do jámy, kterou jí kope koronavirová krize. Guvernér BoJ je ale v porovnání se svými souputníky v ošemetné situaci. Podobně jako jeho evropská kolegyně Christine Lagardeová ani on už tolik nespoléhá na svůj nejsilnější nástroj, který má k dispozici, totiž krátkodobou úrokovou sazbu, a její další snížení ještě více do záporného pásma, a volí místo toho další a další nákupy aktiv.
Na jednu stranu to je pochopitelné: Krátkodobá úroková sazba je v Japonsku na -0,1 %, což bolí především bankovní sektor. Záporné sazby totiž tlačí na jeho ziskovost.
“Podobně jako Lagardeová nemůže ani Kuroda prohlásit, to, co se domnívám, totiž že úrokové sazby už nejsou životaschopnou možností,” domnívá se Kyohei Morita, hlavní ekonom pro Japonsko ve společnosti Securities Asia BV. Oba dva vědí, že větší roli musí hrát fiskální politika.
Takže zatímco Fed, australská, novozélandská, korejská a potažmo i česká centrální banka v posledních týdnech sáhly k dalším “cutům” sazeb, BoJ minulý týden na zatím posledním měnově politickém jednání kromě jiného zdvojnásobila tempo svých nákupů ETF na 12 bilionů JPY ročně. Efekt to na trzích mělo krátkodobý, než investorům došlo, že jde v podstatě jenom o zvýšení pružnosti v dosavadních nákupech. Ještě než si BoJ minulé pondělí tuhle laťku zvýšila, nakupovala ETF tempem skoro 15 bilionů JPY ročně. Následující graf ukazuje, jak proměnlivé jsou nákupy ETF ze strany japonských centrálních bankéřů v rámci jednotlivých měsíců (březnový údaj je k 13. březnu):
Ale je tu ještě jeden nepěkný faktor. Poté, co se japonské akcie ošklivě propadly, připustila BoJ tento týden v úterý nerealizovanou ztrátu v řádu 2 až 3 bilionů JPY na svém holdingu ETF. Hlavní akciový index Nikkei 225 poskočil už ve středu o 8 % nahoru, takže ztráta se na tomto holdingu mohla redukovat.
Ani bez tohoto výskoku, největšího od roku 2008, by ale nerealizované manko nebylo totální katastrofou, podotýká Reuters. BoJ pořád plynou peníze z úrokových splátek masivního holdingu dluhopisů. A i kdyby se ukázalo, že ztráty z ETF budou větší než tyto zisky, má Kuroda další rezervy, kam sáhnout. Kromě toho může vždycky zakročit vláda v Tokiu a podepřít kapitál centrální banky, kdyby ztráty z ETF pořád narůstaly.
Potud teorie, podotýká agentura Reuters. V každodenní praxi ale prohlubující se ztráty centrální banky třetí největší světové ekonomiky zřejmě podnítí kritiku ze strany veřejnosti i politiků. Kdyby nakonec došlo na podporu centrální bance, může se objevit i politický tlak na změnu postoje jednotlivých členů bankovní rady.
Zkušenost japonské centrální banky by mohla zajímat třeba šéfa Fedu Jerome Powella. Podle něj sice záporné úrokové sazby nejsou v USA alternativou, v pondělí ale oznámil plán nákupů ETF navázaných na americké firemní dluhopisy s investičním ratingem. A šéf slovenské centrální banky Peter Kažimír v úterý podotkl, že ETF by v rámci podpůrného programu mohla jednoho dne nakupovat i ECB.
„I kdyby ECB o něčem takovém někdy uvažovala, bude stát za to, aby se nad Kurodovými zkušenostmi a problémy důkladně zamyslela,“ konstatuje Reuters.
Zdroje: Bloomberg, Reuters, Twitter, BoJ