Evropské ekonomice hrozí riziko, že přijde o masivní stimulus od svých spotřebitelů. Domácnosti Starého kontinentu ušetřily v posledních měsících během pandemických opatření stovky miliard eur. Přestože se maloobchodní prodejny v mnoha zemích již opět otevřely, průzkumy naznačují, že rostoucí nezaměstnanost a hrozba možné druhé vlny koronavirové infekce Evropany od utrácení nadále odrazují.
Riziko, že evropské ekonomické ozdravení bude anemické, tak díky nepřesvědčivé pomoci od domácí poptávky narůstá. Depozita domácností ve čtyřech největších ekonomikách eurozóny vzrostla během března a dubna o 100 miliard euro, což představuje téměř trojnásobek průměrného přírůstku za poslední dekádu. Spotřebitelské výdaje, které vytváří více než polovinu evropské ekonomiky, jsou pro ozdravení zásadní, byly zodpovědné za dvě třetiny poklesu ekonomiky v prvním kvartálu.
Francie, Itálie a Španělsko zaznamenaly daleko vyšší nárůsty míry depozit tamních domácností. Německo, které v boji proti koronaviru bylo úspěšnější, neobvyklé výstřelky v objemu úspor nezaznamenalo. Úspory obyvatel Velké Británie se během března a dubna zvýšily o rekordní částku. Podle Bloomberg Economics se míra úspor britských domácností ve druhém kvartálu dále výrazně zvýší.
„Jde ale o to, o kolik se míra spoření sníží v následujících čtvrtletích. To bude klíčové k určení rychlosti ekonomického zotaven,“ říká Dan Henson z BE. „Je možné, že obavy ohledně budoucnosti svého zaměstnání a příjmu donutí domácnosti zůstat obezřetné a ponechat míru úspor na vyšší úrovni,“ dodává Henson.
Vyšší míra spoření není v době krize sice neobvyklý fenomén, tentokrát by to ovšem mohlo být jiné. Evropská komise varovala, že spotřebitelé by mohli ukládat vyšší-než-obvyklou část svých příjmů po relativně dlouhou dobu. Hlavní ekonom ECB Philip Lane minulý týden prohlásil, že je „možné, že motiv prevence zůstane významný po dobu přetrvávání nejistot spojených s koronavirem.“
Tato opatrnost a fakt, že koronavirová vakcína nemusí být dostupná dříve, než v polovině příštího roku, se projevuje také do nejnovějších ekonomických prognóz ECB. Ty ukazují, že osobní spotřeba v zemích eurozóny by se měla odrazit ve druhém čtvrtletí s odstraněním restrikcí, na předkrizové úrovně se vrátí ale až v roce 2022.
Nezaměstnanost bude v určování budoucích výdajů významným faktorem. Některé země sice zapisuje rekordní propouštění, vládní podpůrné programy nicméně větší růst nezaměstnanosti potlačily. To by se ale v blížících se měsících mohlo změnit. Některé z velkých evropských společností, včetně německé aerolinky nebo francouzské automobilky , již oznámily rozsáhlé propouštění v odpovědi na chřadnoucí poptávku.
Mezi vládní opatření podněcující váhající spotřebitele k útratě ušetřené hotovost patří snížení daní z přidané hodnoty, přímé příspěvky rodinám s dětmi nebo dotace pro nákup nového, ekologičtějšího automobilu. Uvolnění „úspor by přidalo extra palivo do rozjíždějícího se ozdravení,“ říká Dirk Schumacher, frankfurtský ekonom společnosti Natixis. „Musí to naběhnout, aby si ozdravení mohlo udržet momentum,“ dodává.
Zdroj: Bloomberg