Zakladatel investiční společnosti Bridgewater Associates Ray Dalio v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že se nacházíme na konci jednoho dlouhého dluhového cyklu, který začal už v roce 1945. Nyní jsme v situaci, kdy sazby leží u nuly a centrální banky se tak pokouší stimulovat ekonomiku poskytováním další likvidity. K tomuto cyklu se přidává ten, který se týká měnící se mezery v bohatství nejbohatší a nejchudší části společnosti. A třetím hlavním trendem současnosti je pokles moci Spojených států ve světě.
Investor tvrdí, že centrální banky nyní „kontrolují kapitálové trhy“. Dříve se ekonomický cyklus vyvíjel v principu tak, že docházelo k uvolnění úvěrové nabídky, boomu a následně kontrakci. Nyní na trhy působí přímo Fed a nastavuje sazby na řadě trhů a řadě z nich poskytuje likviditu a pomoc. Důvodem je to, že další a další části ekonomiky se stávají systematicky důležité a bylo by nebezpečné nechat je v hlubokých problémech. V Evropě, USA a Japonsku se k tomu přidávají politické vlivy a výsledkem je to, že centrální banky nakupují aktiva a alokují zdroje jinak, než by to činily skutečně svobodné trhy.
Jak daleko v tomto procesu centrální banky zajdou? Podle investora tak daleko, jak bude třeba na udržení systému nad vodou. To znamená, že tu je ochota poskytovat peníze v případě, že je to nutné, ale otázkou je, jakou hodnotu tyto peníze nakonec budou mít. Jinak řečeno, jde o to, jaké jsou skutečné limity současné strategie centrálních bank. Dalio popisoval, že cena investičního aktiva je dána tím, jaké nese riziko a jaké jsou rizikové prémie. Nyní se rizikové prémie a i bezrizikové sazby u dluhopisů pohybují velmi nízko, u akcií investor rizikovou prémii odhaduje na 2 – 4 %. Její výše je pak dána zejména tím, kolik likvidity na trh proudí. Představuje přímý odraz toho, jak vysoké valuační násobky se nyní na trhu nalézají.
„Podívejme se na to následovně: Nechci držet hotovost a myslím, že ani dluhopisy, protože sazby leží u nuly... takže nastává pohyb k aktivům, která jsou uchovatelem hodnoty. Jaká to jsou?“ ptá se Dalio. Historie podle něj jasně ukazuje, že takovými aktivy jsou mimo jiné akcie, respektive „určitý druh akcií“. A takovým aktivem může být i zlato. Nejde přitom o to, že by likvidita poskytovaná centrálními bankami musela nutně vyvolat inflaci cen zboží a služeb, ale táhne nahoru inflaci na trzích s investičními aktivy.
Dalio se domnívá, že Spojené státy si užívají privilegia díky tomu, jakou pozici má ve světové ekonomice dolar. Nyní ale tato země testuje, co dolar ještě snese. Pokud by tedy mělo dojít k narušení současného systému, jehož centrem je dolar, mělo by to vážné globální důsledky. V současnosti je ale ve světě velký objem dluhů denominovaných v dolarech, což samo o sobě vytváří velkou poptávku po této měně.
Vedle těchto faktorů, které úzce souvisí se zmíněným dlouhodobým dluhovým cyklem, bude mít na budoucí dění vliv to, jak se bude vyvíjet mezera v bohatství a posuny globálního vlivu. Tedy zejména situace kolem Číny s tím, že Dalio se domnívá, že není dobré, aby ji Američané považovali za nepřítele. Lepší je dívat se vývoj jako na fungování dvou rozdílných systémů, protože pak se lépe dostaneme k podstatě věci. Tedy například k tomu, jak v obou zemích funguje systém vzdělávání a podobně. Číňané jsou přitom „velmi chytří a to, co dokázali, je obdivuhodné“.
Zdroj: Bloomberg