Maloobchodní tržby v Německu v červenci v reálném vyjádření klesly o 0,9 procenta, a pokračovaly tak v poklesu z předchozího měsíce, kdy se po zpřesnění údajů snížily o 1,9 procenta. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Je to překvapivý výsledek, ekonomové totiž počítali s růstem tržeb. Vývoj naznačuje, že výdaje domácností k zotavení největší ekonomiky v Evropě patrně nepřispívají tak, aby se po koronaviru ve třetím čtvrtletí dostavil předpokládaný silný růst.
Analytici v anketě agentury Reuters čekali, že tržby se v červenci zvýší, a to o 0,5 procenta. Data za jediný měsíc ale nelze považovat za ukazatel trendu, protože maloobchodní tržby jsou tradičně nestabilní, z měsíce na měsíc kolísají a podléhají někdy i výrazné revizi, jakmile jsou později k dispozici podrobnější údaje.
Příznivější pohled ukazuje meziroční srovnání. Proti loňskému červenci tržby v reálném vyjádření vzrostly o 4,2 procenta po růstu o 6,7 procenta v červnu. Růst za červen byl navíc po zpřesnění údajů vyšší, než uváděla předběžná data.
Proti únoru, tedy proti období před pandemií způsobenou šířením nového koronaviru, byly maloobchodní tržby v Německu v červenci v reálném vyjádření vyšší o 0,9 procenta. Sektor maloobchodu se tak z propadu způsobeného pandemií dokázal velmi rychle zotavit ve tvaru písmene V. To znamená, že po prudkém propadu se rychle vrátil zpět na výchozí úrovně. Za prvních sedm měsíců letošního roku tržby v meziročním srovnání navzdory krizi reálně vzrostly o 2,6 procenta.
Údaje ale také ukázaly obrovské rozdíly v rámci maloobchodního sektoru. Tržby za prodej textilního zboží, oděvů, bot a koženého zboží se v období od ledna do července snížily více než o čtvrtinu, tržby z on-line prodeje naopak o 20 procent vzrostly.
Německá ekonomika, na které je závislá i řada firem z České republiky, ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o rekordních 9,7 procenta. Kvůli opatřením na zpomalení viru prudce klesly výdaje domácností, firemní investice i obchod. Vláda v Berlíně hned v březnu začala ekonomiku masivně podporovat, kvůli čemuž vydala nový dluh v rekordním objemu 217,8 miliardy eur (5,7 bilionu Kč). Cílem bylo pomoci firmám i lidem z krize se co nejdříve zotavit a předejít těm nejhorším dopadům.
Vláda v úterý zlepšila výhled ekonomiky na letošní rok a nově předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 5,8 procenta. Dosud počítala s propadem o 6,3 procenta. I tak to bude nejhlubší hospodářský propad od druhé světové války.