Po skončení prodeje na Den nezadaných, takzvaný Singles Day, tržby největšího čínského internetového prodejce Alibaba překonaly loňský rekord. Lidé si prostřednictvím jeho webu už půl hodiny po půlnoci místního času (v úterý 17:30 SEČ) objednali kolem 16 milionů zlevněných produktů za více než 56 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč). Nakonec se během včerejška prodalo zboží za rekordních 498,2 miliardy jüanů (1,7 bilionu Kč). Největší internetová nákupní akce na světě byla letos nově spuštěna už 1. listopadu a skončí 12. listopadu o půlnoci, uvedl server CNBC.
Na konkurenčním portálu JD.com spotřebitelé nakoupili ve stejném období - tedy od začátku listopadu - zboží za 271,5 miliardy jüanů. Den nezadaných se ukazuje jako úspěšnější akce než oba hlavní světové předvánoční výprodejové dny, označované jako Černý pátek (Black Friday) a Kybernetické pondělí (Cyber Monday) dohromady, poznamenala agentura Reuters. Ve srovnání s dvoudenní slevovou akcí na americkém Amazonu Prime Day je pak hodnota objednávek 21krát větší.
Prodejní akce Singles Day se koná v kontextu oživení čínské ekonomiky po koronavirové krizi. Miliony Číňanů nemohly kvůli uzávěrám hranic cestovat do zahraničí za nákupy, a tak nyní více utrácejí doma.
Den nezadaných vznikl v Číně v 90. letech jako svátek všech nezadaných, v roce 2009 z něj ale internetový prodejce Alibaba učinil nákupní horečku. Letos internetový prodejce zahájil prodejní akci dříve, aby dostaly více prostoru méně známé značky. První slevy začal nabízet od 1. do 3. listopadu, akce vrcholí dnes. Hrubý objem zboží, tedy peníze utržené za prodej, vykáže Alibaba za 11 dní, a nikoli za 24 hodin.
Nákupní horečku zpravidla doprovázejí živá vystoupení. Letos prostřednictvím streamu vystoupila v úterý na galavečeru Alibaby zpěvačka Katy Perryová.
Vedle prostých slev Alibaba zákazníkům nabízí mimo jiné i to, aby si objednali hned zkraje akce, a dostali tak lepší nabídku. Vybízí je rovněž k tomu, aby hráli mobilní hry a kombinovali své nákupy z různých obchodů.
Solidní výsledek akce mohl znamenat úlevu právě pro internetového prodejce Alibaba. Minulé úterý totiž burzy v Šanghaji a Hongkongu nečekaně zrušily primární veřejnou nabídku akcií jeho finančně technologické divize Ant Group. Oficiálním důvodem byly změny v regulaci. Podle některých médií šéf Alibaby Jack Ma patrně doplatil na na to, že se jako jeden z mála čínských podnikatelů odvážil veřejně sdělovat své názory na finanční regulaci.
Akcie firmy i jejího velkého konkurenta na domácím poli JD.com dnes ale klesaly. Akcie Alibaby se v Hongkongu propadly o 9,8 %, JD.com spadly o více než 8 % a akcie konkurenčního Tencentu o 7,4 %. Technologický index ChiNext v Šen-čenu ztratil 3,3 % a šanghajský Star 50 odepsal také přes 3 %. Čínské pevninské akciové trhy klesaly dnes také, ale méně výrazněji, a ztráty se rozšířily i do Hongkongu. Celkově čínské technologické tituly odepsaly za poslední dva dny 254 miliard dolarů tržní hodnoty, uvedly Financial Times.
Ztráty tržní hodnoty jednotlivých akcových titulů od včerejšího oznámení regulátorů zachycuje tento graf:
Čínský antimonopolní regulátor včera podnikl první velký krok k omezení monopolního postavení velkých technologických gigantů a zveřejnil návrh pravidel, která poprvé definují antimonopolní chování. Návrh pokrývá takové prvky podnikatelské činnosti jako cenotvorba, platební metody nebo využití dat k zacílení zákazníků. Olej do ohně dnes přili vysoký představitel čínského bankovního regulátora, který slíbil, že úřad se bude pozorněji dívat na dominantní hráče v oblasti fintechu.
„V oblastech, kde existují problémy s monopoly, bychom si měli vzít ponaučení ze zahraničních zkušeností, posílit naše antimonopolní vyšetřování a zajistit rovný tržní řád,“ uvedl podle FT místopředseda tohoto orgánu Liang Tchao.
Podle banky Morgan Stanley je možné zavedení nové antimonopolní regulace pro většinu velkých internetových firem negativní, především v e-commerce a rozvozu potravin, i když konkurenční boj se již v posledních několika letech napříč segmenty přiostřil.
Čínští regulátoři dávali dosud od antimonopolního chování ruce pryč, i když americké a evropské úřady si berou firmy jako Amazon, Facebook, Google a jiné na paškál a opakovaně přezkoumávají jejich tržní postavení a praktiky. Čína ale k chování internetových obrů doposud mlčela, navzdory tomu, že čínské technologické firmy vytvářejí stále účinnější ekosystémy k zachytávání zákazníků. Na příklad uživatelé platebního systému WeChat Pay nesměli nakupovat v internetovém obchodě Taobao od Alibaby, ani sdíle odkazy na tam vystavované zboží v aplikaci WeChat.
Zdroje: ČTK, FT, CNBC, Google Finance
Foto: Alibaba