Nejistota ohledně výsledku amerických prezidentských voleb se sice zřejmě povleče, akciový trh se ale zotavuje. Jestliže se volby rozhodnou v řádu týdnů – nikoli měsíců – a legitimitu výsledku nakonec přijmou oba kandidáti, lze očekávat, že robustní zůstane naladění byznysu i optimismus domácností. Ostatně jediným překvapením volebního týdne je, jak těsným se souboj o hlasy ve sboru volitelů ukázal. Zpoždění při počítání hlasů bylo třeba očekávat a živost trhů a pozitivní ekonomický sentiment jsou v souladu s dřívějšími trendy. O tom je další Project Syndicate.
Poněvadž byly brány vážně odhady mainstreamových médií, prognózou trhů až do 3. listopadu podle všeho bylo, že Joe Biden pohodlně zvítězí a demokraté znovu získají Senát USA a udrží si většinu ve Sněmovně reprezentantů. Kdyby se to bývalo stalo, demokraté by takové drtivé vítězství mohli interpretovat jako mandát k aktivisticky progresivní agendě. Její součástí by patně byla podstatná zvýšení veřejných výdajů za zboží a služby (mimo jiné ve zdravotnictví a školství), daňové a regulatorní reformy nevstřícné k byznysu, další protekcionistické politiky v oblasti obchodu a zahraničních investic a dalekosáhlé přerozdělování příjmů (včetně posílení programu Sociálního zabezpečení a dávek v nezaměstnanosti). Trhy by takovou agendu vnímaly jako negativní pro ceny rizikových aktiv.
Teď, když jsou republikáni na cestě k udržení kontroly nad senátem a dosáhli překvapivých zisků ve sněmovně, k prosazování smělé demokratické agendy nebude mandát. Každá politika, která bude uzákoněna, si bude muset získat alespoň nějakou podporu z obou stran. Zákonodárci se budou muset omezit na vyjednání o opatřeních, na nichž je široká shoda, jako je třeba podnikatelsky vstřícná cyklická fiskální stimulace. Oproti dřívějším očekáváním modré vlny považují trhy tento scénář za důvod k oslavě.
Jistěže, máme před sebou značnou porci politického neřádu a nefunkčnosti – včetně potenciálních ústavních zádrhelů, nepodložených tvrzení o volebním podvádění a zpoždění o několik dní, či dokonce týdnů. Mnohé z toho se ale očekávalo, jelikož Spojené státy zůstávají v hlubinách pandemie a americký prezident Donald Trump už dlouho dával najevo, jak přesně bude reagovat na těsné volby. Média i volební úředníci celé měsíce varovali voliče, že dojde k průtahům a že v den voleb patrně nebude vítěz znám. Požadavky na přepočítávání hlasů bylo třeba očekávat. To samo o sobě zneklidňující není; přepočty hlasů přitom zřídka změní výsledek.
V těchto neobvyklých volbách, které se vyznačují velkým objemem korespondenčních hlasů a neobyčejnou nevraživostí, je naprosto normální, aby jedna či druhá strana reagovala na těsný výsledek otázkami, zda nedošlo k porušení pravidel. Opět ovšem platí, že pokud příslušné orgány tyto spory rozřeší během příštích několika týdnů, trhy takovou nejistotu s největší pravděpodobností snesou.
Pokud ale bude mít konečný výsledek zpoždění v takové míře, že to vyvolá vzpomínky na spor Bush versus Gore, který se táhl až do 12. prosince 2000, optimismus na trhu a ekonomický sentiment pravděpodobně začnou trpět. Nutně existuje určitý nevyhnutelný okamžik, odkdy absence řešení začne být problém. Byť to zůstává nepravděpodobné, otevřené odmítnutí jednoho z kandidátů akceptovat oficiální výsledek by mělo vážné důsledky pro trhy i politický systém USA. Kromě jiného by taková krize patrně zabránila přijetí velice potřebných a opožděných zákonů o fiskální stimulaci, takže by Federální rezervní systém USA opět zůstal na kontracyklické úsilí široko daleko jediný.
Každopádně nejpravděpodobnější výsledek voleb by měl pozitivní dopad na trhy a víceméně neutrální účinek na ekonomiku obecněji. Biden není samozvaný socialista jako Bernie Sanders a téměř jistě se bude potýkat s republikánským odporem v senátu. Nadto teď šest z devíti soudců Nejvyššího soudu jsou skalní konzervativci. Stěží si lze představit, že by se za těchto okolností realizovala agenda, která by byla vážně nepřátelská k byznysu. Zároveň bude jasnou věcí smysluplný kontracyklický balíček fiskální stimulace. Co se trhů týče, na co si stěžovat?
Willem H. Buiter je hostujícím profesorem mezinárodních a veřejných věcí na Kolumbijské univerzitě.
Anne Sibertová je profesorkou ekonomie na Birkbeckově koleji Londýnské univerzity.
Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org