Bankovní rada České národní banky se v diskusi o nastavení měnové politiky shodla , že měnové podmínky lze v současné době hodnotit jako dostatečně uvolněné, a proto není bezprostřední důvod stávající nastavení úrokových sazeb měnit. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. listopadu. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.
"V debatě o budoucím nastavení měnové politiky většina členů bankovní rady posoudila rizika tak, že jdou ve směru déletrvající stability úrokových sazeb oproti prognóze," uvádí záznam. Prognóza v základním scénáři počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden uvedl, že nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok.
Záznam mimo jiné dále uvádí, že bankovní rada vnímá prognózované zahájení normalizace měnové politiky počínaje druhým čtvrtletím příštího roku jako příliš optimistické.
Členové rady zároveň na jednání porovnávali první vlnu pandemie na jaře s její současnou druhou vlnou. Podle záznamu se přitom shodli, že mezi jejich ekonomickými dopady mohou být značné rozdíly. Například viceguvernér ČNB Marek Mora připomněl, že do druhé vlny vstupují domácnosti i firmy podstatně finančně vyčerpanější, přičemž v některých případech to může být již zásadní. To podle záznamu povede k nevyhnutelným strukturálním změnám ekonomiky, které budou mít zčásti trvalý charakter.
Rada se také shodla, že rozsah podzimního uzavření ekonomiky bude ve srovnání s první vlnou menší, ale dlouhodobější. To podle záznamu povede k výraznějšímu propadu poptávky oproti nabídce, a tím pádem i k nižší inflaci.
Guvernér Rusnok zároveň upozornil, že úplné odeznění nemoci nemusí být zajištěno ani dostupností vakcíny. Jako příklad uvedl běžnou sezónní epidemii chřipky, která se i přes dostupnou očkovací látku zpravidla každý rok opakuje. V této souvislosti podle záznamu zazněly názory, že se společnost bude muset na nový typ koronaviru adaptovat a naučit se s ním dlouhodobě žít a ekonomicky fungovat. Člen bankovní rady Aleš Michl jako dobrý příklad tohoto přístupu zmínil Asii.
Zároveň se rada shodla, že klíčovou roli při tlumení dopadů pandemie má především rozpočtová politika vlády. "V této souvislosti (pozn. člen bankovní rady) Aleš Michl upozornil na - prognózou očekávaný - znatelně záporný fiskální impulz v příštím roce, což by považoval za chybu," uvádí záznam. Členové rady se shodli, že rozpočtová politika bude proti odhadům v základním scénáři prognózy expanzivnější.
Podle Michla by zároveň vláda měla souběžně s oznámením podpůrných opatření představit i plán rozpočtové konsolidace. Ta by měla postupné vést od roku 2022 k vyrovnanému rozpočtu, pokud se ekonomika vrátí k růstu.
Ohledně vývoje měnového kurzu podle záznamu panovala shoda, že v současné době vede k žádoucímu uvolnění měnových podmínek. Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký uvedl, že oslabení kurzu koruny má aktuálně, na rozdíl od jarní vlny pandemie, na exportně orientovanou českou ekonomiku stabilizační vliv, a to díky fungujícím globálním výrobním řetězcům.