Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny se v posledním měsíci loňského roku zvyšovala nejrychleji od května 2018. Vyplývá to z průzkumu, jehož konečné výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Vývoj, který je nepatrně horší než podle rychlého odhadu, tak naznačuje, že ekonomika byla méně zasažená pandemií nemoci covid-19 než na začátku roku. Hnací silou přitom bylo opět Německo.
Index aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny se v prosinci zvýšil na 55,2 bodu z listopadových 53,8 bodu. Drží se tak nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Rychlý odhad uváděl hodnotu indexu 55,5 bodu.
"Zdá se, že ekonomika bude díky odolnému zpracovatelskému sektoru ve čtvrtém čtvrtletí zasažena pandemií mnohem méně, než při nebývalém poklesu ve druhém čtvrtletí," uvedl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.
Nových objednávek přibývalo díky vysoké poptávce po německém zboží a částečně také díky dočasnému nárůstu poptávky z Británie před koncem přechodného období vztahů s EU. Navzdory silné poptávce a nahromadění nevyřízených zakázek se opět snížil počet zaměstnanců, i když pomalejším tempem než v předchozím měsíci. Index zaměstnanosti se zvýšil na 49,2 z listopadových 48,7 bodu.
"Zaměstnanost se nadále snižovala, ale je to podobný vývoj jako při zotavování z globální finanční krize. Zlepšení na trhu práce přichází později než růst výroby," uvedl Williamson. "Za předpokladu, že růst výroby může být udržitelný, by brzy měla následovat pracovní místa."
V Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, index vystoupil na 58,3 bodu z listopadových 57,8 bodu. Ocitl se tak nejvýše od února 2018. Zpracovatelský průmysl se na výkonu německé ekonomiky podílí zhruba pětinou.
Ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí zřejmě opět klesla kvůli obnově omezujících opatření, jejichž cílem je zastavit šíření nemoci covid-19. Prosincový průzkum agentury Reuters naznačil, že hrubý domácí produkt eurozóny se vrátí na úroveň před krizí do dvou let.