Yardeni: Inflace? Nezapomínat na čtyři velké deflační síly

Klienti známého ekonoma a investora Eda Yardeniho se ho podle jeho slov stále více ptají na inflační výhled. On sám se domnívá, že možná půjde o nejdůležitější investiční téma letošního roku a dalších let. Pokud by měla být inflace dál utlumená, pak nemá smysl výrazně měnit strukturu portfolií. Jestliže by se ale měla výrazněji zvednout, dává smysl posunout se směrem k aktivům, kterým vyšší růst cen prospívá a která slouží jako zajištění vůči vyšší inflaci. Jak tedy vidí další vývoj Yardeni?

Yardeni na svém blogu píše, že v tuhle chvíli se kloní k tomu „jít dál tak jako doposud“. Jinak řečeno, nečeká, že dojde k velkému posunu v inflaci, který by si zasloužil výraznější příklon k inflačním aktivům. Ekonom již delší dobu hovoří o čtyřech významných deflačních silách – globalizaci, technologických změnách, stárnoucí populaci a dluzích. Na jedné straně jsou tu tedy tyto síly, které inflaci tlumí, na straně druhé je ale globální fiskální a monetární politika.

Ekonom následně poukazuje na to, že deflátor výdajů na osobní spotřebu, který je preferovaným inflačním indikátorem americké centrální banky, se mezi lety 2005–2008 pohyboval těsně nad cílem ve výši 2 % a poté se každý měsíc až do roku 2020 držel pod cílem, s výjimkou pouhých 14 měsíců. Nyní je zřejmý růst cen komodit, který je podle Yardeniho dán jednak slabým dolarem a také oživující globální ekonomickou aktivitou. Ceny komodit se pak promítají do cen dovozů, ale doposud není patrné, že by se projevovaly i ve spotřebitelských cenách. 

Inflace spotřebitelských cen dosáhla v USA v prosinci 1,6 %, v eurozóně 0,2 %, v Japonsku -0,5 %. Dokonce i v Číně, která prochází silným ekonomickým oživením, dosáhla prosincová meziroční inflace jen 0,2 %, což je podle Yardeniho hodně překvapivé. „Inflace je utlumená v USA a po celém světě,“ dodává ekonom s tím, že by ji v USA mohl zvednout růst cen komodit a dovozů. Nicméně popsané čtyři deflační síly mají podle ekonoma stále znatelný dopad. 

Vývoj jádrové inflace v USA a eurozóně shrnuje následující graf od hlavního ekonoma Natixisu Patricka Artuse. Rok 2020 přinesl v obou případech propad, zatímco v USA se ale jádrová inflace opět částečně zvedla, v eurozóně se drží na mimořádně nízkých úrovních:

 
Zdroj: Twitter

Artus porovnává i vývoj nezaměstnanosti a inflace ve vyspělých ekonomikách. Index spotřebitelských cen se po propadu minulého roku jen mírně zvedá a drží se znatelně pod 1 %, zatímco nezaměstnanost klesla z vrcholu 10 % pod 7 %, což jsou podobné úrovně jako ke konci roku 2015:

 

Zdroj: Blog Eda Yardeniho, Twitter