Čtvrtá vlna COVIDu v Česku pomalu odeznívá. Zemřelí bohužel přibývají stále příliš rychle a nároky na zdravotní systém klesají pomaleji, než bychom si všichni přáli. Dobrou zprávou v jinak prazvláštních časech je, že tempo očkování zrychluje. Po Velikonocích by snad podle vládních představitelů mohlo dosáhnout až 100 tisíc dávek denně. A to už je číslo, které nás může pomoci snad i celkem rychle přiblížit ke stavu, kdy se třeba děti podívají do školy i jinak než jen přes webkameru.
Dalším důležitým faktorem totiž je, že se rychle promořujeme. S výjimkou první jarní vlnky totiž vrcholy druhé, třetí i čtvrté vlny COVIDu v Česku (oficiální čísla v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) v rámci Evropy jen obtížně hledají podobně konzistentně “úspěšnou” konkurenci. A to je něco, co nám teď paradoxně asi dává jistou výhodu oproti ostatním, ač velmi draze vykoupenou nadměrnými oběťmi. Odhady odborníků se sice různí, nicméně ukazují, že chorobou ve skutečnosti mohlo projít již tři či až dokonce pět miliónů z nás, a to v podstatě v relativně krátkém čase od loňského září. A prodělání choroby znamená alespoň dočasnou (i když ne stoprocentní) imunitu. A když se nemá kdo nakazit (ať už díky vakcíně či kvůli přirozené imunitě), tak virus ustupuje - či reprodukční číslo klesá, chcete-li. Zdá se tak, že “cesta do normálu” je tedy pěkně "nalajnovaná".
Faktem ale je, že ji stále může pokazit řada věcí. I v případě, že mobilita zůstane zhruba na podobné úrovni jako nyní (vláda chce omezovat pohyb mezi okresy minimálně do Velikonoc) a očkovat se bude rychle, se totiž zdá, že snížení počtu nově nakažených na rozumné úrovně bychom se mohli dočkat ke konci dubna. A zdravotnictví zůstane pod tlakem ještě déle. Pokud se toto nicméně podaří, tak bude klíčové znovu nepromarnit příležitost k restartu “chytré karantény” a samozřejmě pokračovat v očkování. A v delším horizontu samozřejmě doufat, že takto nabytá imunita obstojí v souboji s novými mutacemi viru.
Stále proto platí, že spojovat si v každém okamžiku neustále posouvaný konec nouzového stavu (či jeho případné legislativní náhrady) s nadějemi na “návrat k normálu” by bylo až příliš optimistické.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se po většinu včerejšího obchodování držela pod hranicí 26,10 EUR/CZK. Hlavní událost, která může české měně dodat další směr, bude už zítra zasedání bankovní rady ČNB. Sice se neočekává ani změna sazeb ani nová prognóza, avšak centrální banka bude mít příležitost trhům osvětlit, jak si představuje načasování růstu sazeb v letošním roce. Stávající oficiální prognóza předpokládá trojí navýšení repo sazby v letošním roce, první dokonce ve druhém čtvrtletí. Už minule se bankovní rada vůči tomuto hlavnímu scénáři vymezila, a tak pro trh bude nepochybně zajímavé vědět, jaký názor převažuje v ČNB v době probíhající třetí vlny pandemie.
Postoj ČNB nepochybně ovlivní i dění na dluhopisovém trhu, který tento a příští týden čeká na šest emisí se splatností šest až patnáct let. V dubnu pak dalších osm emisí (včetně dvou úplně nových papírů), od kterých si MF podle svého emisního kalendáře slibuje dalších 40 mld. korun.
Zahraniční forex
Kolaps turecké liry včera přispěl k tomu, že výnosy amerických vládních dluhopisů včera významně poklesly, což vedlo i k oslabení dolaru a trochu paradoxně prospělo měnám, jako je zlotý či forint. Při absenci významnějších makro událostí přitom zůstane hlavním bodem rétorika Fedu (bude mluvit Powell, Bullard či Williams) a také vystoupení ministryně financí Yellenové.
Forint si dnes odpoledne musí dát pozor na zasedání MNB, která mimo jiné zveřejní inflační prognózu (očekává se zvýšení odhadované celkové inflace). MNB úrokové sazby přitom měnit nebude, přičemž jsou možné modifikace kvantitativního uvolňování (nelze vyloučit mírné navýšení objemu nakupovaných dluhopisů).