Budoucnost PPF je po Kellnerově smrti nejistá

České deníky píšou v komentářích ke smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera o nejistotě a otázkách, které nyní obestírají budoucnost jeho investiční společnosti PPF a jejích obchodních a politických vazeb. Skupina PPF má, s výjimkou situací, jako je současná pandemie, na život a finance průměrného Čecha větší vliv než vláda a celá exekutiva, míní Petr Honzejk z Hospodářských novin (HN). Kellner zahynul v sobotu při nehodě vrtulníku v aljašských horách.

Kellnerova skupina je podle HN takřka všudypřítomná. "Voláme s PPF, na internet se připojujeme s PPF, za dálnice platíme s PPF, díváme se na to, co uzná za vhodné PPF, půjčujeme si od PPF, ukládáme si peníze u PPF," vyjmenoval deník.

Šéfredaktor Mladé fronty Dnes (MfD) Jaroslav Plesl na názorové stránce deníku píše o Kellnerovi jako o člověku, který brzy pochopil, že k úspěchu potřebuje maximální střízlivost v úsudku, důslednost a dobré vztahy s politickou elitou. Kellner byl tvrdý a navzdory své osobní uzavřenosti si v Česku vybudoval značný vliv, uvedl. "Nitky z jeho dejvické kanceláře se táhly a táhnou do mnoha oblastí ekonomického, veřejného i kulturního života. Kellner přitom často osobně rozhodoval o tom, jaká nitka a kam bude natažena. Teď to bude muset dělat někdo jiný," podotkl.

PPF podle Plesla potřebuje v čele dobrý mozek, podobný tomu Kellnerovu. "A to bude těžké. Není to klasická korporace, i když se jí v mnoha ohledech formálně podobá. Je také možné, že s Petrem Kellnerem odešla i zlatá éra jeho firmy, ale je určitě předčasné vynášet tento soud," doplnil.

Za poslední roky se tu nepřihodilo nic podstatného bez Kellnerovy účasti či případně souhlasu, píše ve sloupku na titulní straně LN Martin Zvěřina. Nejde podle něj o spikleneckou teorii, ale o prostou matematiku, protože PPF hraje první housle v mnoha strategických oborech. "Dokáže firma, nyní bez šéfa, prosazovat svůj vliv stejně nenápadně? Půjde stejnou cestou? A bude mít vůbec v čele nějakého nového stratéga? Nic z toho nevíme," poznamenal.

Kellner byl podle Honzejka z HN zosobněným důkazem, jak úzce je v Česku podnikání propojené s politikou. „Kellnerova politika byla politikou zákulisí. Mohl se spolehnout na vstřícného prezidenta a nikoliv nepřátelského premiéra, což mu stačilo. S nadsázkou lze říci, že zatímco (premiér Andrej) Babiš se cítil jako ředitel státu a (prezident Miloš) Zeman jako panovník Česka, Kellner byl jeho majitel,“ napsaly HN.

Kellner zásadní daňové odvody platil jinde než v Česku a necítil hlubší sounáležitost s rodnou hroudou, píše na názorové stránce LN Petr Kamberský. Kellner podle něj dával na dobré účely řádově nesrovnatelné méně než třeba Bill Gates, který je přitom pouze šestkrát bohatší. "Příliš jsem si nedělal hlavu s úkolem, jak udělat Zemi, nebo alespoň rodnou zemi, lepším místem k životu," zní v tuto chvíli podle komentátora Kellnerův odkaz. Naopak Lukáš Jelínek ve sloupku v deníku Právo napsal, že Kellner si uvědomoval, že důležitá je vyspělost a prosperita celé společnosti. "Bohatství moudrému muži slouží, hloupému poroučí," pravil již Seneca. Petr Kellner patřil k těm prvním, uzavřel Jelínek v Právu.