Hlavní ekonomickou zprávou minulého týdne byla v tuzemsku nepochybně inflace, která dopadla lehce nad očekáváním trhu i samotné ČNB. Nové inflační trendy však čísla o inflaci sama o sobě neodhalila. Potvrdilo se, že za inflací i nadále stojí především vyšší ceny dopravy ovlivněné zejména pohonnými hmotami, dražší alkohol a tabák a v neposlední řadě i rostoucí náklady na bydlení. V oblasti HORECA, která měla asi největší potenciál překvapit, zatím k žádnému dramatickému zdražení nedošlo.
Trhy nezaskočila ani inflace v eurozóně, která se z květnových dvou procent snížila v souladu s předběžným odhadem na 1,9 %. Stejný pokles přitom vykázala i jádrová inflace končící na 0,9 %. Z pohledu ECB a jejího nově symetrického cíle tedy čísla nepřinesla nic, co by mohlo vyvolat nějakou změnu stávající extrémně uvolněné měnové politiky v eurozóně.
Více o postoji ECB k současnému vývoji se však trhy dozví už ve čtvrtek po měnovém zasedání. Bude to pro ECB příležitost ohodnotit současný vývoj a výhled, rozvést svoji avizovanou novou strategii, včetně záměrů v oblasti kvantitativního uvolňování a zelené politiky, o níž byla nedávno rovněž řeč.
Tento týden nás v ČR čekají už jen v méně sledovaná data o výrobní inflaci, která nabrala v letošním roce na síle s tím, jak výrobci reagují nejenom na silnější poptávku, ale především na rostoucí ceny dovážených vstupů.
Zmínka o vstupech, respektive nákladech, se nejspíš objeví i pátečních předběžných PMI eurozóně, které budou patřit mezi hlavní události tohoto týdne na evropském trhu. V případě indexů nákupních manažerů za průmysl bude nepochybně řeč o drahých surovinách, chybějících komponentách a problematické logistice. Zatímco průmyslové PMI v eurozóně proto nejspíše mírně poklesnou (byť stále zůstanou nad už tak vysokou hranicí 60 bodů), zlepšení by mohlo nastat u služeb, kterým nahrává ústup pandemie a nástup odložené sezóny.
Na druhé straně Atlantiku tento týden pokračuje výsledková sezóna a ve čtvrtek přijdou na řadu další průběžná data z amerického trhu práce. Pozornost trhů si jako už tradičně udrží kovidové statistiky, jejichž vyznění se dá na rozdíl od konkrétních ekonomických dat v přiloženém kalendáři jen stěží odhadovat.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si v pátek připsala další drobné zisky a posunula se dál pod úroveň 25,55 EUR/CZK. Ve prospěch koruny i nadále hraje úrokový diferenciál a jeho další rozšíření, k němuž nejspíše dojde už na srpnovém zasedání bankovní rady. V tomto směru již minulý týden hovořil viceguvernér Mora a v podobném duchu se nesla i slova guvernéra pro Právo, kde guvernér mimochodem uvedl, že nevidí „příliš důvod nepokračovat postupným relativně pomalým narovnáváním sazeb“. Srpnové zvýšení sazeb navíc s největší pravděpodobností podpoří i nová prognóza ČNB, kterou bude mít právě bankovní rada k dispozici.
Dalších nových dat z ČR bude do dalšího jednání ČNB už jen pomálu, a tak i koruna bude sledovat především dění na hlavních trzích, kde ta nejvýznamnější přijdou na řadu až v pátek. Půjde o nové (a nejspíše slabší) PMI za průmysl v zemích eurozóny, které ukážou, jak problémy s nedostatkem importovaných vstupů doléhají na toto odvětví především v Německu.
Zahraniční forex
Eurodolar nehledě na příchozí data zůstává zaparkovaný nad hranicí 1,18. Ani celkem dobré maloobchodní tržby, ani smíšená spotřebitelská nálada v USA měnovým párem v pátek odpoledne nijak zásadně nepohnuly.
První polovina tohoto týdne bude pro eurodolarový trh zcela nezajímavá, neboť před čtvrtečním zasedáním ECB nebudou na pořadu dne žádné zásadnější události.