Šest nebo sedm největších technologických firem představuje budoucnost americké ekonomiky. Budou více regulovány, bude nad nimi přísnější dohled a přijde hodně výzev, kterým budou čelit. I tak jsou ale nezastavitelné. Pro Bloomberg Markets to uvedl partner společnosti Mediatech Capital Managing Porter Bibb. Ovšem „fenomenální“ výsledky posledních čtvrtletí nebudou schopny zopakovat, protože jejich další růst už nebude podporován tím, že lidé museli během pandemie trávit hodně času doma.
Bibb poukázal na vývoj v Evropě a zejména v Číně, kde nyní vláda uplatňuje vůči tamním velkým technologickým firmám tvrdší přístup. Expert míní, že Čína chtěla po těchto firmách, aby táhly její ekonomiku nahoru, nyní ale vláda dospěla k názoru, že se tak neděje dostatečnou měrou, protože tyto firmy sice generují vysoké zisky, ale nedosahují očekávaného technologického pokroku a inovací. Proto se rozhodla, že bude vůči nim aktivnější.
„Stojíme na počátku velkých technologických změn, týkají se kvantových počítačů, umělé inteligence a umělé reality, která povede k revoluci v reklamě. Washington je ale za křivkou a spotřebitel prostě jen čeká, až ke změnám dojde,“ uvedl Bibb. Odborník přitom nesouhlasí s názorem, že efektivita a síla těchto firem pramení zejména z jejich velikosti.
Expert poukázal v této souvislosti na to, že v Číně je podíl tržeb internetových firem na celkovém retailovém obratu mnohem vyšší než ve Spojených státech. A z internetových prodejů těží i malé společnosti. V USA je přitom za svou dominantní pozici na trhu kritizován , „ve srovnání s tím, co se děje v Číně, ale představuje jen kapku vody v oceánu.“
Problém Washingtonu tkví podle experta v tom, že jen velmi málo politiků skutečně rozumí technologickým firmám a moderním technologiím. Mají tak „hodně co dohánět“. V Evropě nastal pozitivní posun, protože zde je kladen důraz na ochranu soukromí a bezpečnost. Evropa k tomu požaduje, aby byly v těchto oblastech aktivní samotné technologické firmy a „je vůči nim poměrně agresivní“. Což se projevuje i tím, jaké pokuty tu musel platit například Google za narušování konkurenčního prostředí.
Bibb míní, že současné dění není důvodem, proč se investičně od velkých technologických firem odvrátit pryč. Poukázal na to, že se sice hovoří o rozdělení společností, jako je Google. Ale je otázkou, jak by takové rozdělení mělo skutečně proběhnout. Zejména u cloudových služeb, které nyní představují „kritickou část ekonomiky“.
Zdroj: Bloomberg Markets