Venezuela od října škrtne na všech bankovkách šest nul. Oznámila to včera místní centrální banka, která se kvůli hyperinflaci rozhodla změnit nominální hodnotu své zdevastované měny bolívar už podruhé za poslední tři roky. Plán nic nezmění na dopadech kolapsu venezuelské ekonomiky, který přinutil k emigraci z této jihoamerické země miliony lidí. Každodenní peněžní transakce by ale díky tomuto kroku mohly být jednodušší, uvedla agentura Reuters.
Většina venezuelské ekonomiky je od roku 2019 navázána na dolar. Tamní autoritářský prezident Nicolás Maduro tehdy zrušil většinu kontrol nad tvorbou cen a vývojem směnných kurzů. Praktický dopad včera oznámeného kroku tak bude zřejmě slabší než v roce 2018, kdy centrální banka škrtla pět nul. Reagovala tím na masivní nárůst inflace, která dosáhla 1,8 milionu procenta. Někdejší prezident Hugo Chávez ještě předtím v roce 2008 škrtnul z hodnoty bolívaru tři nuly.
"Bolívar nebude mít ani větší ani menší cenu, ale abychom usnadnili jeho používání, upravujeme ho na jednodušší měřítko," uvedla centrální banka ve vyjádření.
Bankovkou s nejvyšší nominální hodnotou nově bude 100 bolívarů, která bude odpovídat současné částce 100,000.000 bolívarů. Bankovkou s nejvyšší nominální hodnotou je teď jeden milion bolívarů, je o ně však velký zájem a v oběhu je jich nedostatek. Například k nákupu pětilitrového kanystru vody je jich zapotřebí více než sedm, stojí totiž 7,4 milionu bolívarů, což odpovídá asi 40 korunám.
Maduro už roky svaluje inflaci na americké sankce, jimiž se jej Spojené státy podle jeho tvrzení snaží přimět k odstoupení z funkce. Prezident mluví také o ekonomické válce, kterou podle něj vedou vůči Venezuele šéfové velkých podniků a političtí oponenti.
Ekonomové a opoziční lídři nicméně tvrdí, že inflaci způsobila centrální banka, která bez rozmyslu tiskla nové peníze, aby jimi zaplatila rostoucí veřejné výdaje.
Venezuelská ekonomika je v rozkladu po letech hyperinflace, úpadku kdysi vzkvétajícího ropného průmyslu, a také kvůli americkým sankcím, které ochromily export venezuelské ropy.
Podle expertů by výrazné zlepšení situace přinesly jen rozsáhlé investice do infrastruktury. Ty jsou ale za současných podmínek neuskutečnitelné kvůli nedostatku financí a kvůli sankcím, v důsledku nichž nechce většina zahraničních firem spolupracovat s venezuelskou vládou.