Tak přece jen o něco lépe a podle našich očekávání dopadly výsledky české ekonomiky za druhý kvartál. Bleskový odhad sice indikoval mezikvartální růst o 0,6 procenta, ale nakonec HDP vzrostl o 1 procenta. Je to stále jen poloviční růst ve srovnání s EU, avšak s ohledem na délku tuzemského lockdownu a v té době nastupující problémy průmyslu se vstupy jde pořád ještě o solidní výsledek. Restart v tomto čtvrtletí zažily i rozvolněné služby, zejména odvětví obchodu, včetně ubytování a stravování.
Meziroční růst HDP působí na první pohled impozantně, avšak nezbývá než stále opakovat, že se počítá z velmi nízkého základu z loňského druhého čtvrtletí, kdy ekonomika propadla o téměř 11 %. K návratu na před-koronovou úroveň to tedy rozhodně zatím nestačí. A totéž platí i pro spotřebu domácností a investice, které začínají v letošním roce opět nabíhat.
Největší zásluhu na růstu ekonomiky měla tentokrát spotřeba domácností. Spotřebitelé začali realizovat odložené nákupy zboží a oživení – i když ve výrazně menší míře – zažily i služby. Za ty reálně lidé utratili o 10 % méně než ve stejném období roku 2019. Důvodem byl nejenom fakt, že rozvolnění přišlo až průběhu čtvrtletí, ale třeba i jistá opatrnost při návratu do restaurací a hotelů. Samozřejmě nelze vyloučit i změnu spotřebitelských návyků, které ovšem musí teprve potvrdit čas. České ekonomice rovněž dál chyběl zahraniční cestovní ruch, takže útraty cizinců byly ve srovnání s druhým kvartálem roku 2019 stále jen poloviční.
Za pozitivní lze považovat oživení investiční aktivity, které je patrné už od začátku letošního roku. Firmy se vracejí ke svým dříve pozastaveným projektům, i když nyní musí počítat s tím, že se jim nové investice náležitě prodraží. Současné oživení ekonomiky je totiž spojeno s výrazně vyšší výrobní i spotřebitelskou inflací, jejíž hlavní příčiny se nachází mimo vliv ČNB, respektive mimo území ČR.
Dnešní zpřesněná čísla HDP vyznívají lehce pozitivně, nicméně nedávají důvod měnit výhled pro zbytek letošního roku. I druhé pololetí bude ve znamení oživení ve službách, které se však budou na předkrizovou úroveň vracet mnohem déle než třeba průmysl. Ten bude v rozletu i nadále brzděn nedostatkem dovážených komponent, a navíc se bude vypořádávat s rostoucími cenami vstupů.