V době, kdy se teprve finalizují celkové výsledky za kvartál, který už skončil přede dvěma měsíci, a nejsou zatím k dispozici žádná další nová tvrdá data, nezbývá, než o to větší pozornost věnovat průzkumům nálad napříč ekonomikou. Jsou rychle k dispozici, byť jejich vypovídací schopnost je přece jen trochu jiná než v případě účetnických přehledů HDP nebo průmyslové výroby. Poslední takový průzkum zveřejněný včera indikuje mírné zhoršení ekonomického sentimentu v EU.
Podobně jako v ČR firmy v průmyslu a ve službách korigují svůj dřívější optimismus, nicméně celkově se dá stále mluvit o převažující dobré náladě. Nelze tedy mluvit o zlomu, ale například v průmyslu „jen“ o přehodnocování výhledů, které vyplývá třeba z nedostatku importovaných komponent, drahých cen a stále ještě komplikované mezinárodní dopravě. Ve službách to zase vypadá na ne zcela naplněná dřívější očekávání spojená zejména s oživením zahraničního cestovního ruchu po tzv. rozvolnění.
Celkově pak firmy hodnotí hůře svoji současnou (srpnovou) situaci ve srovnání s uplynulými měsíci a jsou i méně optimistické (s výjimkou průmyslu) ohledně dalších měsíců. V tomto případě nejspíš zafungoval i efekt kovidových statistik, které se ve velkých zemích v posledních týdnech začaly zhoršovat a nejspíš tím znovu vyvolaly obavy z další možné vlny pandemie. Nelze si nevšimnout ani mírného zhoršení spotřebitelské nálady ovlivněné nižší ochotou domácností dělat v následujících měsících větší nákupy.
V případě ČR je situace s drobnými nuancemi obdobná. Jak už naznačil tuzemský průzkum důvěry minulý týden, podnikatelská nálada v posledních měsících poněkud uvadá, zatímco mezi spotřebiteli se šíří optimismus. Zchlazení dříve vysokého optimismu v průmyslu není překvapením s ohledem na situaci, s jakou se firmy musejí vypořádávat. Na jedné straně mají narůstající zásobu zakázek, na straně druhé musí řešit drahé vstupy a nedostatek importovaných dílů. Příkladem budiž automobilový průmysl, kde navíc v posledních dvou měsících výrazně vzrostly zásoby nedokončených vozů, nebo plastikářský průmysl, který je na ten automobilový úzce navázán.
Očekávanou konjunkturu tak nyní brzdí dříve nepředstavitelné překážky globalizované výroby, jejichž vedlejším produktem se stává – nejenom u nás – i vyšší stávající a zejména pak očekávaná inflace.
TRHY
Koruna
Koruna během včerejšího obchodování pozvolna oslabovala a přiblížila se až těsně k hranici 25,60 EUR/CZK. Pozornost trhů opět směřuje ke kovidovým statistikám, které se v řadě velkých zemí v posledních týdnech zhoršovaly. Dnes bude tuzemský trh sledovat výsledky HDP za druhý kvartál, které otestují srpnovou prognózu ČNB počítající s daleko rychlejším oživením ekonomiky, než naznačoval bleskový odhad HDP zveřejněný na konci července. Ani případné potvrzení slabšího výsledku však nic nezmění na odhodlání zvyšovat úrokové sazby, které ČNB dává už několik měsíců po sobě jasně najevo. Zvlášť, když koruna v důsledku dění v zahraničí dostatečně rychle nesílí.
Zahraniční forex
Parlamentní volby v Německu jsou za dveřmi a inflace zde vyskočila na třináctiletá maxima. Alespoň to ukázala včerejší data za srpen - německá HICP vylezla na 3,4 % meziročně, národní ukazatel inflace pak dokonce na 3,9 %. Eurodolar z toho těží stejně jako ze slabých regionálních nálad v USA.
Dnes si trh může včerejší sérii dat zopakovat, avšak možná s trochu důležitějšími čísly - bude zveřejněna srpnová inflace pro celou eurozónu a index podnikatelské nálady z Chicaga.
Polský zlotý by si dnes měl dát pozor na inflační data za srpen. Pokud totiž inflace půjde dále nad hodnotu 5 %, tak se uvnitř NBP dále přiživí debata o tom, že super uvolněnou měnovou politiku je třeba utáhnout.
Ropa
Cena ropy WTI vzrostla o +0,4 % k 69 USD za barel, trojská unce zlata poklesla o -0,4 % na hodnotu 1810 USD.