Loňské rozvolnění rozpočtových pravidel bylo kvůli krizi vyvolané pandemií nezbytné a podpořila je i Evropská komise, která vyzvala členské státy k cílené rozpočtové stimulaci ekonomiky a dočasně vypnula pravidla týkající se veřejných financí. Na nutnosti rychlé pomoci ekonomice ze státního rozpočtu byla i shoda napříč politickým spektrem a doporučovaly ji světové organizace, jako například Mezinárodní měnový fond a OECD. V reakci na dnešní zprávu Národní rozpočtové rady to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Úřad zároveň upozornil, že začal s konsolidací veřejných financí.
Rada dnes ve Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020 konstatovala, že pravidla rozpočtové odpovědnosti od svého přijetí v roce 2017 nevydržela ani první významnější krizi v podobě pandemie koronaviru a byla během loňského roku rozvolněna dvěma novelami zákona. Ty uvolnily přípustné limity strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, a oddálily návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň.
"Ministerstvo financí přistoupilo ke zcela nezbytnému rozvolnění rozpočtových pravidel v důsledku celosvětové covidové krize, která je svým ekonomickým rozsahem nejhorší od druhé světové války. Shoda na nutnosti rychlé fiskální pomoci ekonomice panovala napříč parlamentem a politickým spektrem a doporučovala ji také světová pracoviště jako Mezinárodní měnový fond či OECD. Rozvolnění rozpočtových pravidel navíc podpořila i sama Evropská komise tím, že vyzvala členské státy k cílené fiskální stimulaci a dočasně vypnula pravidla Paktu o stabilitě a růstu," uvedla Schillerová.
Dále uvedla, že MF začalo bezodkladně s konsolidací veřejných financí, její tempo odpovídá evropským rozpočtovým pravidlům a zajistí, aby se ekonomika vyhnula recesi. "Scénář konsolidace veřejných rozpočtů počítá s provozními úsporami státu, s úpravami spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračováním redukce daňových výjimek tak, abychom se vyhnuli kolizi s dluhovou brzdou," dodala ministryně.
Podle nejnovější srpnové makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. Před přijetím novel byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.