Aktualizováno Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou. Zdá se, že v posledních dnech se zastavil propad preferencí pravicově-středové CDU/CSU i strany Zelených a již dál nenarůstají preference sociálně-demokratické SPD. Rozdíly mezi dvěma velkými stranami jsou relativně malé a o vítězi může na poslední chvíli rozhodnout velké množství nerozhodnutých voličů. Ať už jím bude Olaf Scholz z SPD nebo Armin Lachet z dnes nejsilnější CDU/CSU, velmi pravděpodobně budou pracovat z daleko fragmentovanějším parlamentem. Takovým, ve kterém nebude vůbec jednoduché sestavit novou koalici. Zvlášť proto, že oba nejpravděpodobnější partneři - pravicová FDP a strana Zelených jsou si ideologicky velmi vzdálené.
Pokud volby překvapí výraznějšími zisky strany Zelených, je možné, že se nová německá vláda posune více do leva. Strana Zelených si s aktuálně vedoucí sociálně demokratickou SPD notuje v tématech vyššího zdanění (vyšší progrese a majetkové daně) a výrazně vyšších výdajů, zejména pak investic. Na druhou stranu Zelení zůstávají jedinou demokratickou politickou silou v Německu, která chce změnit systém dluhové brzdy (strukturální deficit nesmí přesáhnout 0,35 % HDP). A bez změny tohoto systému Německo těžko bude zvyšovat rozpočtové výdaje. Zvlášť kdyby se koalice Zelených a SPD musela opírat o partnerství s pravicovou FDP, která chce naopak daně výrazně snižovat a dluhovou brzdu zpřísnit. To vše ve chvíli, kdy přirozeně porostou rozpočtové výdaje kvůli stárnutí německé populace.
K výraznějším rozpočtovým investicím, které by Německo posunuly z tábora rozpočtově nejkonzervativnějších vyspělých ekonomik, by tak mohly vést pouze silné kombinované zisky strany Zelených a sociálně-demokratické SPD. Pravděpodobnost, že by však obě strany dokázaly vládnout sami (na základě dnešních průzkumů) je i tak velmi nízká a SPD sama systém dluhové brzdy měnit nechce. Olaf Scholz se bojí, aby nevyslal do Bruselu nebezpečný signál o chystajícím se rozvolnění rozpočtových pravidel ve chvíli, kdy se bude řešit jejich znovu-obnovení i na evropské půdě - německá i evropská fiskální pravidla mají začít znovu platit od roku 2023. Možná SPD a Zelení dokážou časem (v případě silných zisků ve volbách) kreativně vymyslet kličku v systému - například založit speciální klimatický fond financující zelené investice, který by byl ze systému dluhové brzdy vyjmut. Těžko však čekat takové kroky rychle po volbách, které pravděpodobně připraví trhům pouze vidinu dlouhých povolebních vyjednávání.
*** TRHY ***
Koruna
Poslední zprávy z ČNB dozněly a koruna vyčkává na zasedání centrální banky (příští týden). V mezičase ji lehce hraje do karet klidnější situace na globálních trzích, kde akcie získávají zpět půdu pod nohama a americký dolar zastavil své zisky. Měnový pár se tak snaží udržet pod 25,40 EUR/CZK.
Zahraniční forex
Na globálních trzích šly dál vzhůru výnosy bezpečných aktiv, a to zejména díky lepší náladě na akciových trzích - výnos amerického desetiletého dluhopisu vyskočil o 13 bps (nejvíce od února tohoto roku). Podobná nálada panovala i v Evropě, kde trochu ve stínu zůstal horší výsledek evropských PMI, které spadly na 56,1 bodu (nejslabší výsledek od dubna), a to kvůli nižšímu výkonu průmyslu a služeb.
Eurodolar zejména díky silnějším akciím zastavil svůj pád a pohybuje se nad 1,17 EUR/USD.