Pandemie s sebou přinesla růst rozpočtových deficitů a vládních dluhů tak, jak se vlády snažily tlumit její dopady na ekonomiku a život lidí. Jak tvrdí blog Mezinárodního měnového fondu (MMF), tento vývoj s sebou nese obavy z příliš velkého zadlužování a jeho vlivu na hospodářskou aktivitu. Jak se s touto situací vypořádat?
MMF poukazuje na to, že velmi nízké sazby doposud růst zadlužení a dluhové služby tlumily, ale „není žádná záruka, že tomu tak bude i nadále.“ Významným krokem ke zlepšení situace by pak podle ekonomů MMF měla být jasně stanovená a dodržovaná fiskální pravidla. Pokud totiž věřitelé důvěřují tomu, že vláda udrží své finance pod kontrolou, jsou ochotni poskytovat kapitál levněji, a to se projevuje i na dluhové dynamice. MMF dokonce tvrdí, že důvěryhodná fiskální politika může snižovat sazby až o 40 bazických bodů. A pomoci může rovněž v oblasti investic soukromého sektoru a celkové makroekonomické stability, která se nakonec projevuje i na ekonomické aktivitě.
„Dluhy někdy rostou více, než se čeká v základních projekčních scénářích,“ píše MMF s tím, že příčinou může být nižší růst produktu či třeba nutnost poskytnout vládní pomoc některým firmám. Podobným šokem byla pandemie, která zvýšila zadlužení řady zemí snažících se chránit před jejími dopady firemní sektor a zaměstnanost. Pokud se má zamezit nekontrolovanému nárůstu zadlužení, je podle fondu mimo jiné třeba sledovat soustavné snižování dluhů v dobách, kdy se ekonomice vede lépe. S tím právě souvisí stanovení jasných a jednoduchých fiskálních pravidel.
Podle některých názorů je používání podobných jednoduchých pravidel příliš rigidní a nereaguje na aktuální ekonomický vývoj. Jenže MMF tvrdí, že praxe ukazuje na jejich pozitivní dopad na vládní finance a dluhy. Ukazuje se totiž, že země s jasnými a jednoduchými fiskálními pravidly jsou schopny do deseti let eliminovat dopady šoků zvedajících dluhy až o 15 % HDP.
„Nás výzkum ukazuje, že cesta fiskální disciplíny a jasné komunikace politických priorit spolu s transparentností vládních výdajů a příjmů se vyplácí,“ píše MMF. Dodává, že řada zemí od předchozích pravidel během pandemie upustila tak, aby byla schopna zvýšit výdaje na zdravotní péči, sociální programy a podobně. Jinak řečeno, vytvořená důvěra snižuje náklady dluhů a poskytuje prostor pro manévrování v době, kdy je ho třeba.
Následující graf porovnává výši vládních dluhů vybraných zemí k jejich HDP. V čele žebříčku figuruje Japonsko, Řecko a Itálie, mezi nejméně zadlužené patří podle tohoto měřítka vlády Ruska a Švýcarska.
Zdroj: , MMF