Po prasknutí internetové bubliny nastal pokles sazeb, po finanční krizi zvyšovaly centrální banky peněžní zásobu nákupem aktiv. Pandemie pak přinesla na straně ekonomické politiky další posun, protože došlo ke kombinaci fiskálního a monetárního uvolnění, což je velmi mocný nástroj. Tak o současném dění na poli stimulace ekonomiky uvažuje Greg Jensen, který působí jako investiční ředitel ve společnosti Bridgewater Associates. Co míní o dalším vývoji v ekonomice a na poli monetární politiky?
Zmíněná poslední fáze stimulace se vyznačuje tím, že nově vytvořené peníze se stávají příjmem domácností. Nedochází tak k tomu, že by oklikou stimulovaly poptávku tím, že například zvednou ceny investičních aktiv, ale jejich působení je přímé. Pandemie by jinak podle investora znamenala pro ekonomiku „devastující zásah“, popsaný postup centrální banky a vlády byl v tomto ohledu mimořádně efektivní. Nyní se ale začíná projevovat to, že stimulované poptávce neodpovídá nabídka.
Fed se podle Jensena chce záměrně držet zpátky, vše se přitom vyvíjí velmi rychle – poptávka se rychle zvedla, to samé platí o akciových trzích a příchodu pozdní fáze cyklu, kdy panuje nedostatečná nabídka. Investor tak má za to, že Fed nakonec bude muset svou politiku utáhnout rychleji, než se nyní domnívá. Na to budou citlivá zejména ta aktiva, která nyní těží hlavně z likvidity a neprodukují svým vlastníkům žádný příjem.
Americká centrální banka se dříve pohybovala v situaci, kdy byla svou politikou schopna reagovat na to, co ekonomiku brzdilo. V roce 2008 tak byla schopna eliminovat propad úvěrové aktivity, během pandemie byla schopna reagovat na propad příjmů. Nicméně nyní hospodářskou aktivitu brzdí nabídková strana, a s tou centrální banka nic neudělá. Další vývoj monetární politiky včetně načasování taperingu bude záležet zejména na inflaci. Je možné, že nabídková strana ekonomiky se začne zvedat s tím, jak opadnou problémy ve výrobních vertikálách. Pak by Fed se snižováním objemu nakupovaných aktiv nepospíchal.
Nyní se ale podle investora spíše zdá, že inflace dotlačí Fed ke změně politiky. Jinak řečeno, „Fed svou politiku utáhne pouze tehdy, když tak bude muset učinit.“ A k tomu dojde v případě, že růst nominálního produktu bude tak vysoký, že potáhne nahoru inflaci. Rizikem pro investory přitom není deflace, protože na tu by centrální banka reagovala politikou, která by deflační tlaky eliminovala.
Vývoj jádrové inflace v USA, která je očištěná od pohybu cen energií a potravin, ukazuje následující graf:
Zdroj: Bridgewater Associates, Youtube,