Po průmyslu, stavebnictví a zahraničním obchodě včera konečně přišly na řadu další výsledky z české ekonomiky, a sice tržby maloobchodu a služeb. V případě maloobchodu se i tentokrát potvrdilo, že sice dochází k oživení spotřebitelské poptávky, nicméně není až tak dramatické, jak může na první pohled vypadat. Jde především o to, že meziroční téměř 12% (očištěný) či dokonce 13% (neočištěný) nárůst vychází z velmi nízkého základu předloňského „lockdownového“ listopadu.
Když se už jako tradičně podíváme raději na sezóně a kalendářně očištěná čísla statistického úřadu za jednotlivé měsíce, tak obrázek zdaleka až tak dynamicky nevypadá. Je vidět, že po rozvolnění v květnu tržby v obchodech výrazně poskočily, avšak od té doby v podstatě už jen stagnují. Žádná akcelerace či chcete-li boom poptávky podporovaná nakumulovanými úsporami zde vidět není, spíše obezřetnost jdoucí ruku v ruce se zhoršující se spotřebitelskou důvěrou, což ostatně potvrdily právě i listopadové tržby obchodníků. Nemá proto smysl příliš se nechat fascinovat ztrojnásobením tržeb obchodů s oblečením a obuví, když na rozdíl od jiných segmentů zde reálně zákazníci i tak utrácejí o 12 % méně než v roce 2019. Spíš se na mysl tlačí otázka, jak čísla z maloobchodu budou vypadat v časech osmi či více procentní inflace. Jak to bude s podporou ekonomiky ze strany spotřeby domácností, kterou nepochybně ovlivní pokles reálné kupní síly obyvatel v prvních měsících letošního roku.
Zatímco maloobchod svými posledními výsledky nenadchnul, mnohem lépe dopadl jako celek sektor služeb. Návrat reálných tržeb na úroveň roku 2019 je zajisté dobrou zprávou, i když zdaleka ne všem typům služeb se už podařil. Citlivě sledované oblasti HORECA či cestovního ruchu se i v tomto měsíci dařilo umazávat lockdownové propady, avšak k návratu do předkovidového „normálu“ to zdaleka ještě nestačilo. A to byl před firmami v těchto citlivých oborech ještě pandemický prosinec a omikronový leden. Navíc je stále třeba brát v úvahu, že jde jen o obrázek vývoje tržeb, nikoliv celkové finanční situace firem, která je předchozím vývojem stále ještě silně ovlivněna.
V každém případě listopadové výsledky průmyslu, stavebnictví a služeb dávají naději, že česká ekonomika překonala novou vlnu pandemie v mnohem lepší kondici než v předcházejícím roce, což dává centrální bance do rukou další argumenty k výraznému zvýšení úrokových sazeb už na únorovém zasedání.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna v průběhu včerejšího obchodování ztrácela a odpoledne se dostala až na hranici 24,50 EUR/CZK. Korigovala tak svůj předchozí rychlý nástup ze začátku roku, i když má i nadále silnou podporu v podobě perspektivy dalšího rozšíření úrokového diferenciálu. Spíše než o nastolení nového trendu jde však spíš o korekci předchozího rychlého posílení, protože fundamentálně se nic na obrázku české ekonomiky nemění. ČNB připravuje trhy na lednový šok a na možnost, že se její hlavní sazba může dostat podle některých centrálních bankéřů až do blízkosti pěti procent. Únorovému výraznému zvýšení sazeb v tuto chvíli už asi nic nezabrání, neboť zprávy přicházející z domácí ekonomiky stále předčí stávající prognózu ČNB.
Zahraniční forex
Eurodolar se posunul k hranici 1,15, přičemž americké měně již zjevně nijak nepomáhají další jestřábí výroky z Fedu. Naopak pro americkou měnu je potenciální problém opět Covid, který znovu plní americké nemocnice a zpomaluje růst. To mohlo být dokumentováno jednak včera odpoledne slabšími týdenními daty z trhu práce a jednak může být i dnes výsledkem maloobchodních tržeb za prosinec.
Maďarská MNB včera podle očekávání ponechala jednotýdenní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 4,0 %. MNB nejenže může být spokojena se silným forintem, ale zřejmě vyčkávala na dnešní zveřejnění prosincové inflace.