První letošní zasedání bankovní rady, na kterém ČNB představí novou prognózu, proběhne už příští týden. Očekává se další razantní navýšení základní sazby, která se může v krajním případě dostat až do blízkosti pětiprocentní hranice.
Záležet bude samozřejmě, s jakým návrhem a zejména jakou prognózou přijde měnový odbor. Finanční trhy nicméně mohou o obojím zatím jen spekulovat a zaměřit se na data, která se ještě do termínu zasedání dostanou bankéřům do ruky. Tím prvním bude nepochybně bleskový odhad HDP, který bude k dispozici už v úterý. ČNB byla doposud, pokud jde o růst ekonomiky, poměrně pesimistická, když předpokládala poloviční růst už za třetí čtvrtletí, a tak ani její výhled na konec roku (-1,1 %) se tentokrát nemusí potvrdit. Sice toto čtvrtletí započalo neslavně – minimálně pro automobilový průmysl a vzápětí ekonomiku zasáhla delta-vlna, avšak další průběžné výsledky nijak tragicky nevyznívaly. Proto by kladná nula mohla zafungovat jako další podpora pro již tak očekávané navýšení základní úrokové sazby. Byť nelze zapomenout ani na akcelerující inflaci, která srazila reálnou kupní sílu, stejně jako na potenciální vliv zásob, které už v předcházejícím čtvrtletí s HDP solidně zamíchaly. Nakonec ať už to dopadne jakkoliv, bleskový odhad – byť na sebe strhne velkou pozornost – je přece jen odhad, který následně projde řadou zpřesnění a revizí.
Bleskový nebo chcete-li předběžný HDP však nebude jediným úterním číslem. Ještě dopoledne by měl přijít na řadu index nákupních manažerů, který naznačí, v jaké kondici byl tuzemský průmysl na začátku roku – zda se mu daří překonávat problémy se zahraničními subdodávkami, rostoucími cenami vstupů a nedostatkem pracovníků atp. Vzhledem k pozitivním posunům obdobných ukazatelů u našich západních sousedů by měl PMI spíš pozitivně překvapit. Hned odpoledne by měl následovat ještě výsledek hospodaření státního rozpočtu pod taktovkou nové vlády za první měsíc roku. ČNB tedy čekají ještě tři docela zajímavá čísla, která budou nejspíš zapadat do příběhu s vyššími sazbami, podobně jako třeba data z trhu práce a realit, ale zejména inflace. Ta ovšem přijde na řadu až 14. února a její výsledek se dá tentokrát spíše tipovat než odhadovat. Napoví, zda bude únorové zpřísnění měnové politiky tím posledním či nikoliv.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna si v průběhu včerejšího obchodování vůči euru připsala zhruba deset haléřů a končila v blízkosti hranice 24,40 EUR/CZK. Ke slabším úrovním ji tedy nesrazil ani jestřábí Fed, ani velmi slušný výsledek americké ekonomiky podporující tažení dolaru. Korunový trh nicméně stále vyčkává na ČNB, která bude zasedat už příští týden. Centrální banka může opět překvapit svou razancí, nicméně hlavní otázkou bude, zda sazby pod pěti procenty budou maximem tohoto cyklu, nebo zda bude ČNB chtít postupovat ještě dále. To napoví prognóza i alternativní scénáře, se kterými se trhy budou moci seznámit až po samotném zasedání.
Zahraniční forex
Americký dolar včera rozšířil svoje zisky a to především díky tomu, že trh po jestřábí tiskové konferenci šéfa Fedu Powella do dolarové výnosové křivky přihodil jedno zvýšení o 25 bazických bodů navíc (nyní je v ní skoro pět zvýšení pro tento rok). Dolaru pochopitelně nemohl ublížit ani výsledek amerického HDP za čtvrtý kvartál (6,9 % mezikvartálně anualizovaně), který překonal odhady trhu. Nicméně stalo se tak jen díky masivnímu příspěvku zásob (téměř 5procentních bodů), který se již nebude opakovat. Naopak dnes odpoledne bude zajímavé si přečíst výsledek osobních výdajů za prosinec, které zřejmě výrazněji vinou řádícího omicronu poklesly.
Ve střední Evropě pokračuje maďarská centrální banka v restriktivní kampani, když včera v souladu s očekáváním zvedla jednotýdenní depozitní sazbu o 30 bazických bodů, čímž ji vytlačila na 4,30 %. Pro forint je to pochopitelně povzbuzení, neboť diferenciál vůči eurovým sazbám se dále rozšířil.
Akcie
Wall Street ve čtvrtek opět ztrácela. Průmyslový Dow Jones uzavřel o -0,02 % níže, technologický Nasdaq a širší index S&P500 rovněž ztrácely. Výprodeje táhly především akcie Tesla (-11,55 %), jejíž akcie se vydaly dolů kvůli obavám ze zpomalujícího dodavatelského řetězce. Propadly rovněž akcie Intelu (-7 %) nebo AMD (-7 %). Na opačné straně spektra se tentokrát ocitly akcie streamovacího giganta Netflix (+7,5 %), a to díky investici fondu Pershing Sqare Capital ve výši 1 miliardy dolarů.