Včera zveřejněná americká inflace sice přesáhla odhady jen o pár desetin procenta, ale způsobila na trzích slušný zmatek. Po první "učebnicové" reakci se cesty různých trhů a tříd aktiv rozešly a až v dalším průběhu amerického obchodování se zase srovnávaly. Shodou okolností měl ještě v plánu vystoupení jeden z největších aktuálních jestřábů z Fedu, James Bullard, který se vyslovil pro razantní zvedání sazeb doplněné vyfukováním bilance už od druhého čtvrtletí. Tím pohyby trhů dál rozproudil.
Výsledkem je propad dluhopisů, který byl masivní zejména u kratších splatností (2Y na 1,57 pct). Do nich se totiž naplno promítla očekávání, že Fed bude agresivněji zvedat sazby. Zatímco krátce po datech trh ještě váhal, později se jasně přiklonil k tomu, že začátek série bude rychlý - na nejbližších dvou zasedáních by sazby měly stoupnout o 75 bodů a 50bodový růst v březnu je už preferovanou variantou. Během letoška už trh sází na zvýšení sazeb o 1,7 procentního bodu.
Mírnější, ale také hodně velký, byl nárůst delších dluhopisových výnosů. U nich přece jen hrají svou roli inflační očekávání, která se tolik nepohnula, navíc ve větší míře plní funkci bezpečného přístavu a odrážejí i spekulace, že utahování Fedu uškodí reálné ekonomice. 10Y výnos se pohybuje kolem 2 procent.
Do akcií sice mířila značná poptávka po prvotním poklesu, ale nakonec tlak nevydržely a znovu propadly. Po zhruba 2procentním poklesu Wall Street se pak vydávají dolů i evropské trhy. Dnes sledujeme na CAC 40 ústup o procento, DAX a FTSE 100 ztrácejí 0,8 pct, AEX je dole o 0,7 procenta.
Další trh, který se až s odstupem srovnal s výnosy, je eurodolar. Jeho nárůst se ukázal přechodný, navrch následně získala americká měna a kurz klesl mírně pod 1,1400, kde se zatím dnes drží. Zlato poslední dobou prakticky kopíruje eurodolar a dnes je tak o půl procenta dole.
Nervozitu mezi investory, kteří byli nuceni začít kalkulovat s ještě přísnějším Fedem, mohla částečně zlehčit šéfka ECB. Christine Lagardová opět tlumila sázky na rychlejší zvedání sazeb: Ekonomika eurozóny se podle ní nepřehřívá, což hovoří pro pomalý postup. Částečně však bojuje se zkušeností s Fedem - ten také dlouho odolával, aby nakonec musel rétoriku několikrát přitvrdit. Očekávání jsou tak stále nastavena na letošní zvýšení sazeb asi o 50 bazických bodů.
Akcie zůstávají hodně volatilní a pohyb výnosů a očekávání o měnové politice jim nesvědčí. Inflační obavy navíc přiživují zprávy jako aktuální varování IEA, že slabší dodávky OPEC+ mohou ceny ropy poslat dál nahoru. Na druhé straně může být z technického pohledu příznivé, že ani včerejší inflační překvapení neposlalo klíčové indexy pod úrovně, kde se v posledních pár týdnech obchodují. Nasdaq Composite dál zůstává v růstovém kanálu zpět k 200dennímu průměru, S&P 500 zůstává zamčen mezi 100denním a 200denním klouzavým průměrem. Na obzoru přitom není podobně silná událost, která by mohla na sentiment dolehnout. Na směřování zpět k letošním minimům to tedy nevypadá, spíše na krátkodobé přerušení růstových tendencí.
Dnes odpoledne ještě vyjdou výsledky průzkumu spotřebitelské důvěry Michiganské university. Ta se má za únor zhruba držet na stávající úrovni, ale součástí jsou i inflační očekávání, jež zřejmě aspoň trochu stoupnou. Poslední inflační data přitom do průzkumu ještě nezasáhla.
Koruna slábne proti postupujícímu dolaru, ovšem na páru s eurem registruje jen menší ztráty na 24,36. Podle zápisu z posledního zasedání jsou někteří členové bankovní rady ČNB nakloněni delšímu setrvání úrokových sazeb na vrcholu, než předpokládá prognóza. To by koruně mělo spíše hrát do karet, ale efekt na obchodování nevidíme.