Podle dnes zveřejněných údajů se spotřebitelské ceny jen v lednu zvýšily o 4,4 % a meziroční inflace se tím dostala na úroveň 9,9 %. Do lednové inflace promluvily drahé energie i nové ceníky v obchodech a ve službách.
Lednový skok v cenách obstaraly především vyšší náklady na bydlení, které ovlivnil nejenom návrat DPH u energií, ale i samotné zdražení energií pro domácnosti. A dlužno dodat, že tomu ještě není zdaleka konec. Vyšší náklady na bydlení se už podílejí na meziroční inflaci z více než třetiny. Další v pořadí je dražší doprava, zejména v podobě drahých pohonných hmot a rostoucích cen automobilů. Následují pak potraviny, jejichž ceny v novém roce rovněž zrychlily svůj růst.
Bydlení, doprava a potraviny jako tři nejvýznamnější položky spotřebitelského koše, které se nyní na inflaci podílejí téměř ze dvou třetin.
Rostou nicméně ceny téměř všeho, u některých položek ve srovnání s ostatními zeměmi až překvapivě rychle. Zejména pokud jde o zdražování oblečení a obuvi, je ČR už řadu měsíců v Unii s obrovským náskokem v podstatě neslavným „premiantem“. A to přitom reálné prodeje oblečení a obuvi zůstávají hluboko pod předkovidovým normálem.
Poptávka v české ekonomice není nijak silná, jak ukazují už přes půl roku maloobchodní tržby, nicméně to vypadá tak, že aktuální inflační vlna se zřejmě stala pro některé prodejce příležitostí k vylepšení marží.
Vzhledem k tomu, že se do cen ještě zdaleka nepromítly nákladové vlivy – zejména v případě energií – zůstane inflace vysoko minimálně po celou první polovinu roku. Už ta únorová bude dokonce dvouciferná. Pokles reálné kupní síly tak po dnes zveřejněném čísle nabírá konkrétní podoby.
Inflace skončila 0,5 procentního bodu nad prognózou ČNB, což je s ohledem na nejistotu spojenou s lednovým vývojem ještě docela dobrý výsledek. ČNB nicméně čeká ještě do březnového zasedání ještě další test prognózy v podobě růstu mezd, na který je docela citlivá, a dozví se ještě i únorovou inflaci.