Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 3. února opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září, v listopadu i v prosinci. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
Prognóza ČNB počítá s výrazným zvýšením úrokových sazeb na počátku letošního roku a od druhé poloviny roku s jejich postupným snižováním. V této souvislosti člen rady Vojtěch Benda podle záznamu uvedl, že výhled na pokles sazeb může být zpochybněn kumulací rizik na proinflační straně a že zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu na čtvrtečním zasedání pro něj neuzavírá možnost dalšího růstu sazeb v příštích měsících.
Viceguvernér Tomáš Nidetzký se podle záznamu domnívá, že sazby na dosažené úrovni zůstanou po delší dobu, než předpokládá prognóza. Také člena rady Tomáš Holub uvedl, že úrokové sazby mohou na svém vrcholu setrvat do doby, než budou viditelné signály poklesu inflace a inflačních očekávání směrem k inflačnímu cíli. Naopak člen rady Aleš Michl s rychlým zvyšováním sazeb nesouhlasil, protože pro zbrzdění aktuální inflace je podle něj především potřeba zlevnění surovin a snížení růstu množství peněz v oběhu, včetně mzdové zdrženlivosti, menšího zadlužování státu a přísnějšího poskytování hypoték.
"Bankovní rada se shodla, že další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz," uvádí záznam.
Podle něj se také většina členů bankovní rady shodovala v tom, že v prostředí vysokého cenového růstu zůstává proinflačním rizikem možnost slabšího ukotvení inflačních očekávání u dvouprocentního cíle ČNB. Viceguvernér Marek Mora v této souvislosti uvedl, že předchozí zvyšování úrokových sazeb a komunikace ČNB snížily závažnost tohoto rizika. Dědek zastával názor, že razantní zvyšování úrokových sazeb nelze opírat o nespolehlivě měřitelná inflační očekávání.
Přehled hlasování jednotlivých členů bankovní rady ČNB za rok 2021 a letos v únoru, jak ho podle zveřejněných zápisů z měnových zasedání bankovní rady sestavila sestavila agentura Reuters:
Členové bankovní rady se podle zápisu shodli, že vysoký, téměř 10procentní růst cen na začátku roku by měl být pouze dočasným a ve druhé polovině roku se inflace začne snižovat. Většina členů rady vnímala domácí růst spotřebitelských cen jako "plošný jev, který je z velké části daný převisem poptávky nad nabídkou".
Rizikem v protiinflačním směru byla většinou bankovní rady vnímána možnost mírnějšího růstu spotřeby domácností v reakci na skokový nárůst cen energií. Většina členů bankovní rady tak vnímala prognózu spotřeby domácností pro letošní rok jako příliš optimistickou. Guvernér Rusnok a členové rady Mora, Benda a Holub upozornili, že úspory z dob uzavírek vznikly zejména u vysokopříjmových domácností. Zdražení energií ale nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti. Není tedy prý jisté, že pokračující rozpouštění úspor vykompenzuje pokles kupní síly příjmů domácností v důsledku všeobecného růstu cenové hladiny.
Jako další protiinflační riziko nového makroekonomického výhledu byla diskutována konsolidace českých veřejných financí. Někteří členové bankovní rady vnímali riziko, že fiskální politika bude už v tomto roce více restriktivní, než předpokládá prognóza.
Mezi její nejistoty patří rozsah přecenění zboží a služeb či trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Nidetzký uvedl, že poruchy v dodavatelských řetězcích budou ekonomiku limitovat po celý letošní rok a jsou podle něj významným proinflačním faktorem. Také Mora očekává, že problémy v globálních řetězcích odezní spíše později. Naopak podle Holuba byl dopad těchto problémů na českou ekonomiku v závěru loňského roku mírnější oproti očekávání.
Zdroje: ČTK, Reuters, ČNB