Inflační tlaky v české ekonomice zatím nepolevují a v důsledku ruské invaze na Ukrajinu nejspíš ještě dále zesílí. První na řadě budou nejspíš energetické suroviny, kterými Rusko jako importér dominuje zejména ve střední a východní Evropě.
Česká lednová inflace sice překvapila svojí výši, avšak už v té době bylo jasné, že dokud nebude znám i vývoj cen ve výrobě na začátku letošního roku, nebude místní inflační obrázek kompletní. To platilo jen do včerejška, kdy byly zveřejněny výrobní ceny, které překvapily svým velmi razantním nárůstem.
Jen v průmyslu se za poslední měsíc ceny zvýšily o téměř 7 %, a to především v důsledku do té doby odkládaného cenového skoku v energetice. Ceny elektřiny podle údajů statistického úřadu vzrostly za poslední měsíc v průměru o více než 41 %, meziročně je elektřina dražší dokonce o více než 50 %. To samo o sobě vytváří extrémní tlaky na náklady dalších výrobců, kteří se je budou v rámci svých možností snažit přenést do svých finálních cen v dalších měsících. I když ČR je z pohledu výroby elektřiny v podstatě soběstačná a funguje dlouhodobě jako čistý vývozce, cenotvorba se odehrává v zahraničí, konkrétně v Německu, jehož vlastní energetická politika spolu s matérií emisních povolenek stále více zasahuje do života firem i domácností mimo tuto zemi.
O více než pětinu vyskočily i ceny v zemědělství, které se nepochybně časem projeví i v konečných cenách potravin, a tedy i ve spotřebitelské inflaci. Pozornosti neujdou ani stále dražší stavební práce nebo ceny stavebních materiálů (+19,5 %). Zahraniční nákladový šok, který se nejdříve projevil u ropy a plynu se tak postupně přes elektřinu začíná přelévat napříč celou ekonomikou. Vyhrocení situace na Ukrajině se všemi návaznostmi ke zklidnění rozhodně nepřispěje. Období zvýšené inflace proto bude delší, než původně ČNB předpokládala, a je proto otázkou, jak silně bude chtít na novou situaci tuzemská centrální banka reagovat. Už mnohokrát dala najevo, že je pro ni primární pouze samotná (z významné části importovaná) inflace, takže v této logice by měla na nejbližším zasedání opět zvýšit úrokové sazby.
TRHY
Koruna
Napětí na Ukrajině se už v průběhu včerejška odrazilo na vývoji kurzu koruny, která se tak dostala až na hranici 24,60 EUR/CZK, v brzkých ranních hodinách (před začátkem tuzemského obchodování) se již kotace přiblížily na dohled pětadvacítky. Ruská invaze se tak dostává do centra pozornosti finančních trhů nejenom v našem regionu a bude ovlivňovat averzi investorů k riziku i v následujících dnech.
Zahraniční forex
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu mění situaci, a to i na forexových trzích. Dolar a švýcarský frank samozřejmě v tyto okamžiky fungují jako bezpečný přístav, a naopak středoevropské měny v čele s polským zlotým jsou pod tlakem. Z pohledu možné ekonomické zranitelnosti je nejvíce exponovanou zemí pochopitelně Polsko, jehož export z necelých 5 % směřuje do Ruska a na Ukrajinu (na druhou stranu podíl exportů na HDP je zde nižší). Pro středoevropské měny je pak velmi nepříjemná prakticky totální závislost na ruském plynu.
Nicméně ztráty PLN i HUF by měly být limitované, neboť dříve či později zafunguje široký úrokový diferenciál, který maďarská centrální banka dnes po ránu ještě rozšíří. Původně se očekávalo, že MNB zvedne jednotýdenní sazbu o 30 bazických bodů, ale při takto slabém forintu to může být i více. Dodejme, že jak MNB, tak NBP disponují vysokými devizovými rezervami, kterých mohou na trhu začít rozpouštět a eventuálně čelit výprodeji (domácí měny).
Ropa
Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině vyhnala cenu ropy poprvé od roku 2014 nad 100 dolarů za barel. Přestože nejsou prozatím hlášeny žádné výpadky dodávek ropy z Ruska, trh se obává, že by k podobnému scénáři mohlo dojít, ať již v důsledku západních sankcí nebo unilaterálním rozhodnutím Ruska (jako odplata za zpřísněný sankční režim). V takovém případě lze očekávat ještě výrazně dražší ropu na úrovni 130-140 USD/barel, byť případné nižší dodávky Ruska na světové trhy by zřejmě alespoň částečně kompenzovalo uvolnění strategických zásob ropy a také vyšší produkce některých členských zemí OPEC. S ohledem na extrémně napjatou tržní bilanci se však globální ropný trh nachází v delikátní situaci, kdy jsou cenová rizika vychýlena významně směrem nahoru a jakýkoli výpadek dodávek tak může cenu ropy vystřelil ještě výše.
Kromě ropy zdražuje ještě markantněji také evropský zemní plyn (TTF), který dnes ráno připisuje k dobru téměř 40 % a obchoduje se přes 120 EUR/MWh. Důvodem jsou obavy, že právě dodávky plynu do EU by mohl ruský režim využít jako hlavní geopolitickou zbraň v případě dále eskalujícího konfliktu (EU dováží z Ruska více než 40 % spotřeby plynu). Výrazně dnes ráno roste také cena kovů, například hliníku, stejně jako soft komodit v čele s pšenicí, které je Rusko největším producentem na světě.