Evropská unie by měla rozšířit dosud přijaté hospodářské a bankovní sankce proti Rusku, které již mají významný dopad na ruskou ekonomiku. Podle francouzského ministra financí Bruna Le Mairea se na tom dnes shodli zástupci unijních vlád odpovědní za finance. Nové sankce by měly zahrnovat také obchodování s kryptoměnami, které v současnosti umožňuje Rusku část opatření obcházet. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise mají sankce nepříznivý dopad i na členské státy a zvláště jejich energetický sektor, což se však zatím daří zvládat. Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval evropské státníky do Paříže k jednání o posílení Evropy.
Evropský blok se ve třech vlnách sankcí přijatých od začátku ruské invaze na Ukrajinu minulý čtvrtek zaměřil zejména na odříznutí režimu prezidenta Vladimira Putina od zahraničního kapitálu. Terčem postihů jsou zvláště velké banky včetně té centrální, míří ale i na další sektory hospodářství.
Le Maire po jednání s kolegy prohlásil, že dosavadní sankce vnesly chaos do ruského finančního systému a paralyzovaly centrální banku. Aby byl jejich dopad ještě větší, shodli se podle něj ministři na jejich posílení, konkrétně na obsažení kryptoměn.
"Prozkoumáme všechny možnosti, které nám pomohou zajistit, aby nebyly sankce obcházeny prostřednictvím kryptoměn," řekl novinářům francouzský ministr, jehož země v současnosti EU předsedá. Unijní státy mají podle něj analýzu využívání kryptoměn ruským režimem, kterou vypracovala Evropská centrální banka. O konkrétních krocích zatím nechtěl hovořit.
Dombrovskis prohlásil, že největší zpětný dopad sankcí pocítí energetické firmy v EU. Unijní orgány proto podle něj již diskutují o možnostech, jak je podpořit například prostřednictvím výhodných úvěrů či přímých subvencí.
Macron pozval evropské státníky do Paříže k jednání o posílení Evropy
Francie se musí odpoutat od energetické závislosti na Rusku, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním projevu k národu. Nezávislost Francie mají zajistit investice do energetiky, ekonomiky a obrany. Do nové etapy podle francouzského prezidenta musí vstoupit také celá evropská obrana a proto Macron na 10. a 11. března svolal do Paříže evropské státníky k jednání o společném postupu.
Válku vyvolal ruský prezident Vladimir Putin, uvedl dnes Macron o dění na Ukrajině. Přesto chce francouzský prezident s Putinem dál jednat a přesvědčit ho, aby složil zbraně.
Macron také vyzdvihl čest a odvahu Ukrajinců i jejich prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým si pravidelně telefonuje.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu
Valné shromáždění OSN dnes po více než dvoudenní rozpravě na mimořádném zasedání přijalo poměrem hlasů 141 ku pěti rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, vyzývá Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků. Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Naprostá většina delegátů členských zemí přivítala výsledek hlasování potleskem vestoje. Podle zahraničních agentur bylo cílem rezoluce ukázat nynější diplomatickou izolaci Ruska na mezinárodní scéně.
Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však dnešní hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi.
Valné shromáždění v rezoluci požaduje, "aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)". Rezoluce rovněž odsuzuje nedělní rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.
Návrh rezoluce s názvem "Agrese vůči Ukrajině" vypracovaly státy EU ve spolupráci s Kyjevem. Proti hlasovalo pět států, a to Rusko, Sýrie, Bělorusko, Eritrea a Severní Korea. Text rovněž kritizuje zapojení Minsku do konfliktu a volá po bezpodmínečném zaručení přístupu humanitární pomoci na Ukrajinu.
Valné shromáždění OSN se sešlo k mimořádné schůzi teprve pojedenácté od roku 1950. Svolání mimořádného jednání umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil.
Zdroje: ČTK