Vláda včera v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině schválila balíček novel zákonů, které ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a silniční daň pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Součástí vládního balíčku jsou i daňová opatření na podporu elektromobility. V rámci dalších opatření schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Ministr financí Zbyněk Stanjura po výsledcích šetření rovněž uvedl, že velmi vážně zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot.
"Zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do nafty pak povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vedle toho jsme dopravcům prominuli zálohy na silniční dani na celý rok a umožnili odložit platby DPH až do konce října, což jim výrazně pomůže s jejich cash-flow," řekl Stanjura. Spolu s včerejším rozhodnutím vlády snížit spotřební daň u benzinu a nafty o 1,50 koruny na litr by kombinace všech vládou schválených opatření mohla snížit cenu jednoho litru pohonných hmot o čtyři až 4,50 koruny na litr.
Balíček opatření zároveň snižuje i sazbu silniční daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle Stanjury evropská legislativa. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) má podle něj zahájit jednání na evropské úrovni, aby povinnost silniční daně byla zrušena pro země, které mají mýto. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun, předloni to bylo 5,96 miliardy korun.
Dalším schváleným opatřením je podle ministra financí možnosti započítat do emisních cílů i neveřejné dobíjecí stanice pro elektromobily a odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Dále by se měly zkrátit odpisy z deseti na pět let u dobíjecích stanic pro elektromobily. To má podle Stanjury motivovat k instalaci dobíjecích stanic tak, aby pořizovaly elektromobily nejen firmy, ale i jejich zaměstnanci.
V této souvislosti také MF do balíku změn zařadilo podporou nízkoemisních vozidel, tedy elektromobilů, hybridních vozidel nebo vozidel na zemní plyn v rámci novely zákona o daních z příjmu. Zaměstnanci, kteří využívají tato vozidla nejen ke služebním, ale i k soukromým účelům, by měli odvádět na daních za jejich používání méně peněz. "V případě využívání služebního nízkoemisního vozidla zaměstnancem nejenom pro pracovní, ale i pro soukromé účely, dojde ke snížení výše příjmu zaměstnance, který se odvíjí od vstupní ceny využívaného vozidla (dnes jedno procento vstupní ceny za každý kalendářní měsíc). Nově bude u jinak dražších nízkoemisních vozidel zaměstnanec danit příjem pouze ve výši 0,5 procenta vstupní ceny. Pro zaměstnance tak bude výhodnější nízkoemisní vozidlo více využívat i pro soukromé účely," uvedlo MF.
Vláda včera rovněž schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně již delší dobu vyzývaly vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. "Pomůže to všem občanům, kteří potřebují jezdi autem, i všem dopravcům. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině," uvedl premiér.
Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že velmi vážně zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot. Důvodem jsou podle něj výsledky kontrol u prodejců, s kterými je nespokojen. Čerpací stanice musí na denní bázi hlásit průměrné prodejní ceny, ministerstvo financí jim povinnost zadalo v polovině března. V této souvislosti připomněl, že se ve čtvrtek setká se zástupci Unie nezávislých petrolejářů a České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). "S těmi výsledky (pozn. kontrol) nejsem spokojený a budu o tom jednat. Jednou z dalších možností je, a velmi vážně to zvažujeme, stanovení maximálních marží. Máme totiž k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů," uvedl ministr.
Vláda také schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. Zároveň kabinet schválil plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce českých ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize a zajištění stabilního financování obrany v dlouhodobém horizontu, doplnila včera ministryně.
Zdroj: ČTK