ECB opustí negativní úrokové sazby do konce září, myslí si šéfka banky Lagarde

Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.

"Na základě současného výhledu budeme pravděpodobně schopni opustit záporné úrokové sazby do konce třetího čtvrtletí," uvedla Lagardeová v příspěvku na blogu ECB. První zvýšení úroků v eurozóně by se mohlo uskutečnit v červenci.

Základní úroková sazba v eurozóne je na nule, depozitní na minus 0,5 procenta. To znamená, že komerční banky za uložení peněz u ECB platí. Pod nulou je depozitní sazba od roku 2014, kdy ECB bojovala s příliš nízkou inflací.

V posledních měsících však ceny prudce vzrostly. Inflace v eurozóně v dubnu vystoupila na rekordních 7,4 procenta. Dvouprocentní cíl ECB překročila i bez zahrnutí kolísavých cen potravin a energií.

Komentář Lagardeové podle agentury Bloomberg naznačuje, že by ECB mohla zvýšit úroky o čtvrt procentního bodu v červenci a v září. Šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot minulý týden zmínil možnost zvýšení sazeb o půl procentního bodu, pokud to bude nutné. Lagardeová však uvedla, že je rozumné při zvyšování sazeb postupovat zvolna a sledovat dopady na ekonomiku a inflační výhled.

"Lagardeová učinila neobvyklý krok a v podstatě předem oznámila jedno zvýšení úrokových sazeb v červenci a druhé v září. Tím odstranila většinu pochybností ohledně dalších kroků ECB a zvýšení sazeb o půl procentního bodu v červenci se stává nepravděpodobné," uvedl hlavní ekonom Bloomberg Economics pro eurozónu David Powell.

Ruská invaze na Ukrajinu poslala vzhůru ceny komodit a zvýšila nejistotu ve výhledu. Zhoršila také důvěru podniků a domácností. To vytvořilo obtížnou situaci pro bankéře, protože mnohá opatření na zpomalení inflace zároveň mohou ještě více zpomalit ekonomickou aktivitu.

Zvýšením úroků o půl procentního bodu do září však ECB bude nadále zaostávat za dalšími významnými centrálními bankami ve světě, jako je americká (Fed) nebo britská. To také v posledních měsících přispělo k oslabení eura, což dál ztěžuje práci ECB, protože to zdražuje dovoz, jeden ze současných motorů inflace.

Tdroj: čtk, patria.cz