Po několika týdnech nejistoty včera prezident Zeman jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Stávající šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, analytička Hospodářské komory Karin Kubelková a profesor Jan Frait, který je v ČNB zodpovědný za finanční stabilitu, doplní od prvního července nového guvernéra Aleše Michla a dva stávající radní Marka Moru a Oldřicha Dědka.
Jak Zamrazilová, tak Frait již v bankovní radě ČNB působili v letech 2008-2014, respektive 2000-2006. Prvně jmenovaná, která se navíc stane viceguvernérkou, má pověst spíše konzervativnější bankéřky, jež zřejmě nebude a priori vystupovat proti dalšímu růstu sazeb a může teoreticky představovat lehce jestřábí hlas. Jan Frait se při minulém působení v bankovní radě profiloval spíše jako holubice, nicméně na pozadí zcela odlišných makroekonomických podmínek. I když tedy předpokládáme, že bude spíše součástí holubičího tábora, nebude dle nás primárně vylučovat další měnovou restrikci. Největší neznámou je pro trhy Karin Kubelková, která se měnové politice v minulosti výrazněji nevěnovala. Vzhledem k jejímu působení v Hospodářské komoře a díky vazbám na podnikatelský sektor bude spíše advokátkou opatrnějšího postupu vůči zvyšování úrokových sazeb a teoreticky nejvíce holubičím hlasem z těchto tří jmen.
Pro finanční trhy je dobrou zprávou, že se nenaplnil černý scénář personálního rozvratu, kdy by hrozila výrazná diskontinuita ve fungování ČNB. Ostatně nová viceguvernérka Zamrazilová ve svém projevu bezprostředně po jmenování hovořila o tom, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a důvěryhodnosti ČNB. Na druhou stranu to, že ani jeden ze stávajících členů bankovní nebyl znovu-nominován, přece jen značí posun holubičím směrem a odklon od dosavadní politiky agresivního růstu sazeb.
I s přihlédnutím k personálním změnám tak vzrostla pravděpodobnost, že končící bankovní rada sáhne na svém červnovém zasedání k poslednímu významnému zvýšení úrokových sazeb. Ve světle dále zrychlující inflace (v květnu očekáváme meziroční růst nad 15 %) a signálů o ne-ukotvenosti inflačních očekávání předpokládáme, že ČNB vyrukuje s dalším růstem úrokových sazeb o minimálně 100 bazických bodů.
TRHY
Koruna
Koruna včera bezprostředně po jmenování tří nových členů bankovní rady ČNB výrazně posílila, nakonec však většinu zisků neudržela a setrvala okolo 24,70 EUR/CZK. Česká měna kvitovala zejména slova nové viceguvernérky Zamrazilové o tom, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a důvěryhodnosti ČNB (viz úvodník). Jakkoli míru kontinuity nové bankovní rady (resp. razanci, se kterou dojde k posunu holubičím směrem) ukáže teprve čas, pro korunu je nyní zásadní, že se nenaplnil černý scénář v podobě naprostého odtržení bankovní rady od odborného aparátu ČNB. I tak je však možné, že nejbližší týdny přinesou zvýšenou volatilitu a koruna zůstane pod tlakem, a to díky přetrvávající nejistotě ohledně konkrétních postojů nových členů bankovní rady k nastavení úrokových sazeb.
Eurodolar
Dnes odpoledne čekejme na eurodolaru zvýšenou volatilitu, neboť na pořadu bude velmi důležité zasedání ECB. To by mohlo dát jednu z klíčových odpovědí na to, zda se centrální banka vypořádá s nepříjemnou situací, kdy by na jedné straně potřebovala agresivně zvýšit oficiální úrokové sazby (a tím i nechat zpevnit euro) a na straně druhé nesmí dopustit roztažení kreditních prémii (zejména) u italského vládního dluhu. ECB bude muset řešit toto nepříjemné dilema nejen vinou aktuálně vysoké inflace, ale také v důsledku velmi nepříznivě vypadající inflační prognózy. Ta totiž zřejmě ukáže na to, že výhled (jádrové) inflace se pro rok 2023 výrazně zvedne (v průměru nad 2 %). Jsme přitom skeptičtí, že prezidentka ECB Lagardeová kromě toho, že “zahlásí” zvýšení úroků na červencovém zasedání, bude schopna trhu nabídnout i konstruktivní řešení pro italské kreditní marže (což nemusí být pro euro nakonec pozitivní výstup).
Regionální Forex
Polská centrální banka včera v souladu s očekáváním zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Zlotý na rozhodnutí NBP jakož i následný komentář prakticky nereagoval a to přesto, že se NBP nijak nepřihlásila k tomu, že by měla i nadále pokračovat v cyklu zvyšování sazeb. Na druhou stranu ovšem NBP počítá s posilující měnou, což může být jeden z důvodů, proč na rozdíl od forintu ignoruje tlak na měny v emerging markets - speciálně na tureckou liru.