Evropská centrální banka hodlá v červenci zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu a další krok v tomto duchu předpokládá také v září. Centrální banka eurozóny to uvedla v dnešním sdělení po zasedání svého měnového výboru. Základní úrok ECB naposledy zvýšila v roce 2011. Euro k dolaru reagovalo růstem až na 1,077 EURUSD, během tiskové konference prezidentky Lagardeové ale svoje zisky postupně odmazalo.
Banka dnes také zvedla svoje odhady pro inflaci a snížila odhady pro HDP. Nová prognóza předpokládá pro tento rok inflaci na 6,8 procenta, v roce 2023 na 3,5 procenta a v roce 2024 na 2,1 procenta, což je výše než v poslední, březnové prognóze. Nad březnovými odhady jsou také odhady jádrové inflace, tedy růstu spotřebitelských cen bez kolísavých cen energií a potravin. Letos by měla být v průměru na 3,3 procenta, v roce 2023 na 2,8 procenta a v roce 2024 na 2,3 procenta.
Nové prognózy
Pokud jde o ekonomiku eurozóny, růst reálného HDP centrální banka letos čeká o 2,8 procenta, příští rok o 2,1 procenta a v roce 2024 o 2,1 procenta. V porovnání s březnovou prognózou se tedy mírně snížil odhad pro letošek a příští rok. Pro rok 2024 byl naopak upřesněn nahoru.
„Na základě svého aktualizovaného hodnocení se Rada guvernérů rozhodla přijmout další kroky navracející její měnovou politiku k normálu,“ uvedla banka v dnešním sdělení.
Ta tak 1. července ukončí kvantitativní uvolňování prostřednictvím staršího programu nákupů aktiv (APP). Právě to otevírá cestu červencovému zvýšení úrokových sazeb, což prezidentka banky ve Frankfurtu Christine Lagardeová nastiňovala již v předešlých měsících.
V září další zvýšení?
Dnes ještě zůstaly úrokové sazby ještě beze změny. Pro depozitní sazbu to znamená hodnotu záporných 0,5 %. Sazba pro hlavní refinanční operace je na nule a sazba mezní zápůjční facility na 0,25 procenta.
"Pokud jde o následující období, v září Rada guvernérů očekává další zvýšení základních úrokových sazeb ECB," uvedla banka. O jak velké zvýšení půjde, bude záležet na aktualizovaném střednědobém inflačním výhledu. Pokud zářijová data ukážou inflaci na rok 2024 na 2,1 % nebo vyšší, bude zvýšení úrokových sazeb větší než 25 bazických bodů, upřesnila Lagardeová na dnešní následné tiskové konferenci.
"Ohledně období po září předpokládá Rada guvernérů na základě svého nynějšího hodnocení, že bude vhodné sazby dále zvyšovat postupně, ale setrvale," stojí také ve sdělení. „Vysoká inflace je pro nás pro všechny velkou výzvou.“
ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí. její program Asset Purchase Programme (APP) byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. Sazby ECB nezvýšila už 11 let a depozitní sazbu má od roku 2014 zápornou. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz v ECB platit.
Kromě programu APP pak ECB zavedla během pandemie také program PEPP. Zde má ECB v úmyslu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci tohoto programu alespoň do konce roku 2024. V případě obnovené tržní fragmentace v souvislosti s pandemií lze reinvestice v rámci programu PEPP flexibilně kdykoli upravit, pokud jde o čas, třídy aktiv a jurisdikce. Podle Lagardeové by v rámci reinvestic mohly v úvahu připadat také zelené investice.
Pokud jde o depozitní sazbu, šéfka ECB Lagardeová již dříve uvedla, že do konce třetího čtvrtletí by tato sazba mohla být zpět na nule nebo mírně nad ní. Finanční trhy ale očekávají výraznější zvyšování sazeb, do konce roku o 135 bazických bodů, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že sazby se od července zvýší na každém zasedání, v některých případech i o více než čtvrt procentního bodu.
ECB také poprvé od pandemie covidu-19 obnovuje tradici výjezdních zasedání, která se do té doby konala dvakrát do roka mimo Frankfurt nad Mohanem, kde má ECB sídlo. Dnešní zasedání se koná v Amsterodamu.
Zdroje: ČTK, ECB