Tento týden zahájí Evropská centrální banka novou éru měnové politiky ve snaze čelit hrozbě inflace vymykající se kontrole. Prezidentka ECB Christine Lagardeová, vyzbrojená novými prognózami a daty o rekordně rostoucích cenách, ukončí nákupy aktiv za biliony eur a upevní cestu k ukončení osmi let záporných úrokových sazeb. Investoři nyní spekulují, zda by konec mínusových sazeb mohl nastat již v červenci.
Zatímco růst spotřebitelských cen na více než čtyřnásobek 2% cíle je sám o sobě dostatečně alarmující, za změnou ECB bude stát spíše výhled na ekonomiku na nejbližší období. Její projekce pravděpodobně ukážou, že inflace neklesne pod cíl až do roku 2024. Tato nová čtvrtletní čísla budou první, která již plně zohlední ruskou válku na Ukrajině, která (bez ohledu na to, kdy skončí) bude mít trvalé dopady na náklady na energie a potraviny. Nová realita ukáže, že kritéria, která ECB požaduje vidět pro zvýšení sazeb, jsou konečně splněna, což jí umožní připojit se k americkému Fedu a jeho kolegům ve zvyšování nákladů na půjčky.
"S prognózou mohou ukázat, že jsou splněny jejich tři podmínky" pro odstraňování stimulů, řekl Karsten Junius, ekonom z Bank J Safra Sarasin v Curychu. "Mohou tak reálně uzavřít starou kapitolu a začít čelit novým hrozbám."
Tyto problémy jsou v příkrém kontrastu s obrázkem před pandemií, kdy úředníci bojovali s pomalým růstem spotřebitelských cen, který výrazně zaostával za jejich cílem – což je situace, kterou výzkumníci ECB přisuzují minulým krizím, demografii, globalizaci a digitalizaci. A obrat je to dramatický. Inflace nyní převyšuje 8 %, táhnou ji náklady na energii a logistické problémy. I když se podaří tyto problémy překonat, „dezinflační dynamika poslední dekády se pravděpodobně nevrátí,“ říká Lagardeová.
Ekonomové dotázaní agenturou Bloomberg předpokládají, že projekce inflace pro rok 2024 budou na úrovni 2 %, což dělá mírný nárůst oproti březnové úrovni, která na tuto úroveň těsně nedosáhla. To by splnilo požadavek ECB, aby se růst cen nejen na krátkou dobu zrychlil, ale aby zůstal ve střednědobém horizontu zvýšený. V červenci tak bude výsledkem první zvýšení sazeb za více než deset let poté, co se zvolnil čistý nákup dluhopisů.
Výše růstu sazeb je předmětem intenzivní debaty v rámci Rady guvernérů, kde někteří chtějí zvýšení až o 50 základních bodů. I když by to odpovídalo prognóze , která předpovídá dvě půlbodová navýšení ve třetím čtvrtletí, většina ekonomů očekává při červencových a zářijových rozhodnutích pouze čtvrtbodové pohyby.
Lagardeová vylíčila ruskou invazi jako klíčový moment, který se může ukázat jako „bod zvratu pro hyperglobalizaci“ a který urychluje zelený přechod – obojí znamená trvalejší inflační tlak. Do října počítá s kurzem nad nulovými sazbami a návratem k „normálnějšímu“ nastavení.
Ale navzdory tomu, že ECB jedná mnohem pomaleji než její protějšky, někteří se stále obávají, že postupuje příliš rychle, když pandemické oživení v Evropě naráží na cenový šok a slábnoucí důvěru kvůli válce. Jak rostou ceny základních potravin, téměř polovina německých občanů tvrdí, že museli výrazně nebo velmi výrazně omezit spotřebu, podle průzkumu zveřejněného minulý týden.
„Zdá se, že prioritou této Rady guvernérů je signalizovat, že s inflací něco dělají, i když to nese rizika pro růst,“ řekla Evelyn Herrmannová, ekonomka z v Paříži. "Je to velmi jednostranná diskuse, která do značné míry ignoruje rizika, že by se inflace mohla pohybovat přesně opačným směrem."
Výzev k pomalému pohybu kvůli nejistému ekonomickému prostředí je ale čím dál méně. Ale i když přišli, jako například od holubičího člena Rady Fabia Panetty, tak zároveň potvrdily, že sazby stejně musí vzrůst z rekordních minim, aby udržely cenová očekávání pod kontrolou.
Španěl Pablo Hernandez de Cos, další holubice, minulý týden shrnul změnu tónu, která ponechává k diskusi pouze velikost zvýšení sazeb. Zdůraznil, že normalizace politiky musí být „postupná“ a řekl, že „je zásadní, aby inflační očekávání zůstala ukotvená a aby se předešlo významným nepřímým nebo sekundárním vlivům, které by toto ukotvení mohly ohrozit“.
Zdroj: Bloomberg