Předražený trh nemovitostí v eurozóně by mohl začít klesat, pokud sazby hypoték porostou rychleji než inflace. Uvedla to dnes Evropská centrální banka (ECB), podle které by se tak jasně ukázalo, jak financování na dluh vede v některých zemích ke vzniku cenových bublin. Někde jsou podle ECB nemovitosti nadhodnocené až o 60 procent.
Ve své zprávě o finanční stabilitě ECB také varuje před dalším poklesem cen aktiv, jestliže se kvůli válce na Ukrajině výhled ekonomiky ještě zhorší anebo když bude inflace mnohem vyšší, než se předpokládalo.
Ceny domů a bytů v eurozóně se už několik let prudce zvyšují a za pandemie covidu-19 růst ještě zrychlil. Přispěla k tomu zejména mimořádně uvolněná měnová politika ECB se základním úrokem na nule, což způsobilo, že při započtení inflace byly reálné úroky hypoték někdy i záporné.
ECB velmi pravděpodobně v červenci poprvé po více než deseti letech přistoupí ke zvýšení základní úrokové sazby. Ceny domů a bytů v eurozóně jsou podle ní teď nadhodnocené v průměru téměř o 15 procent. Pokud se vezmou v úvahu ceny a průměrné příjmy, pak v některých zemích jsou obytné nemovitosti nadhodnocené až o 60 procent.
Centrální banka varovala, že ceny rezidenčních nemovitostí by mohly klesnout o 0,83 až 1,17 procenta na každých deset procentních bodů, o které se zvýší sazba hypotéky po úpravě o inflaci. "Prudké zvýšení reálných úrokových sazeb může v krátkodobém výhledu vést u cen domů a bytů ke korekci. Vzhledem k současným nízkým úrokovým sazbám je výrazný cenový obrat pravděpodobnější," píše se ve zprávě ECB.
Měnová autorita zemí eurozóny také upozornila na nepříznivý vývoj vztahu mezi cenou nemovitosti a výší úvěru v některých zemích. Nejrychlejší růst cen obytných nemovitostí a objemu hypoték ECB sleduje na Slovensku, v Estonsku a Litvě. Největší zadlužení domácností ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) pak je v rámci eurozóny v Nizozemsku, na Kypru a v Řecku.
Naproti tomu vlastníci nemovitostí nejsou jediné potenciální oběti vyšších úroků. ECB jako zranitelné zmiňuje i zadlužené vlády a firmy, stejně jako domácnosti s nižším příjmem.
ECB zopakovala svůj apel na zavedení omezujících opatření, například aby komerční banky musely držet větší podíl kapitálu proti poskytnutým úvěrům na bydlení. Každé takové opatření je ale před vlastním přijetím potřeba dobře poměřit proti nepříznivým vlivům na hospodářský růst v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Jedním z dopadů válečného konfliktu je například vysoký růst cen pohonných hmot.
Rusko-ukrajinský konflikt podle ECB zhoršil podmínky pro zachování finanční stability. Nelze tak vyloučit další pokles cen aktiv. "Další korekci na finančních trzích by mohla odstartovat eskalace války, ale také jen slabší globální růst nebo pokud bude potřeba měnovou politiku upravit rychleji, než se očekávalo," uvedla ECB.