Powell bude v Kongresu hájit současnou politiku. Mezitím nazrává čas k dalšímu přitvrzení

Globální trhy dnes čekají komentáře hned od několika bankéřů z Fedu. Nejvíce se však budou sledovat zprávy z amerického Kongresu, kde s pololetní zprávou vystoupí Jerome Powell. Je tu celkem velká pravděpodobnost, že se šéf Fedu bude maximálně držet linie poselství z minulého týdne, kdy zasedal měnový výbor. Sice na tomto jednání došlo ke zvýšení sazeb rovnou o 75 bazických bodů, ale zároveň Fed dál ujišťoval, že počítá s měkkým přistáním a že už příští zvyšování sazeb může být mírnější. Jenže s tímto přístupem začíná být problém. 

Na finanční trhy uklidňování zabírá stále méně a naposledy pozitivní efekt velmi rychle vyprchal. To naznačuje, že investoři nejsou přesvědčeni o úspěšnosti protiinflační politiky. Do očekávání tedy započítávají stále tvrdší politiku centrální banky. A centrální banka navzdory průběžnému uklidňování trh následuje a přitvrzuje. Pokud inflace brzy neotočí, Fed bude dál ve vleku a utrpí jeho kredibilita. To si bankéři určitě nepřejí a takové riziko si dobře uvědomují. Politicky je však pro ně velmi citlivé naplno říci, že pro zvládnutí inflace je třeba utlumit poptávku, tedy i zvýšit nezaměstnanost a připustit reálné snížení mezd. 

Právě takový signál by musel Fed vyslat, pokud by se chtěl vyšvihnout "před křivku", tedy uchopit otěže očekávání a tržního vývoje do svých rukou. Muselo by přijít jasné poselství, že inflace je naprostá priorita i za cenu ekonomických škod, následně podpořené ráznou akcí na sazbách a třeba i na bilanci. 

Powell a spol. nadále sázejí na to, že zaměstnanost je to klíčové, na co společnost i politici slyší a co by centrální banka měla akcentovat. Politické klima se však podle nás mění. Při míře nezaměstnanosti (3,6 pct) poblíž 50letých minim opravdu není problém s tím zajistit práci pro ještě víc lidí. Společnost naopak daleko více trápí rychle rostoucí ceny a i pro politiky je stále aktuálnější sbírat body slibováním řešení v této oblasti. A pokud je pro ně nepřípustné v zájmu útlumu inflace škrtit rozpočet, snáze se i oni smíří s tím, že černou práci odvedou bankéři z Fedu. 

Razantní krok "před křivku" by způsobil finančním trhům zcela určitě negativní šok (což je asi další důvod, proč se ho Fed zdráhá učinit), ve finále by však podle nás byl přínosem. Jasný kredibilní závazek, že inflace bude zkrocena, by stabilizoval delší inflační očekávání a snížil míru nejistoty. Také očekávání o sazbách či výnosy by se srovnaly s výhledem Fedu, mohly by se rychleji ustálit a umožnit to samé i akciím. Na ty sice doléhají rozličné šoky, ale možnost si problém před sebou nějak ohraničit a zhruba určit jeho dopad pro ně bývá nakonec pozitivní.

Pro domácí scénu je dnes klíčovou událostí zasedání ČNB, která při své protiinflační rally nechává Fed a spol. v prachu za sebou. Dojde k výraznému zvýšení sazeb - kloníme se k 125 bps, takže hlavní sazba by se dostala na 7 procent. Jestřábí rétorika zůstane, protiinflační mise bude potvrzena. A zatímco u Fedu řešíme, jak ještě protiinflační přístup zintenzivní, u ČNB je tomu v podstatě naopak. S přelomem měsíce dochází ke změnám v bankovní radě, takže se pozornost upře k názorům nových bankéřů a možnosti zmírnění přístupu.