Dnes ráno přišlo na řadu nejsledovanější číslo tohoto týdne – výsledek tuzemské inflace za červen. Ta se vyšplhala přesně dle našeho odhadu v meziročním srovnání na 17,2 % z 16 % v květnu. K růstu cen nejvíce přispěly především dražší energie a také potraviny. Velmi silné zůstaly pravděpodobně také domácí poptávkové tlaky zrcadlené v jádrové inflaci.
Navzdory dalšímu zrychlení inflace máme její vrchol stále před sebou. Vzhledem k vývoji na mezinárodních energetických trzích, který se teprve v plné míře bude propisovat do dražších maloobchodních cen plynu, elektřiny a tepla, je pravděpodobné, že ještě v letních měsících vystoupá spotřebitelská inflace k 20 %. Ostatně, v červenci již došlo k dalšímu – a dle našeho názoru nikoli k poslednímu – prudkému zdražení elektřiny a plynu pro domácnosti i firmy ze strany nejvýznamnějších distributorů.
Ani ve zbytku tohoto roku se navíc nedočkáme výraznější inflační úlevy. Růst spotřebitelských cen by měl setrvat na vysokých úrovních okolo 20 %, neboť svižně zdražující energie budou zcela eliminovat efekt vyšší srovnávací základy z druhé poloviny minulého roku. Za celý letošní rok tak ve výsledku počítáme s průměrnou inflaci zhruba 17 %, avšak nejistota ohledně současných inflačních odhadů zůstává enormní. Rizika jsou navíc stále vychýlena směrem k ještě silnějším cenovým tlakům, zejména pokud by mělo dojít k dalším otřesům na trhu s plynem.
Z pohledu ČNB je pokračující růst spotřebitelských cen (nad její vlastní prognózu), v kombinaci se slabší korunou a hrozbou neukotvených inflačních očekávání vážným pro-inflačním rizikem. Odborný aparát proto bude velmi pravděpodobně v srpnu navrhovat další razantní růst úrokových sazeb. Obměna bankovní rady a nejasné pozice třech nových centrálních bankéřů nicméně vnáší do rozhodování o sazbách vysokou míru nejistoty. Pokud by se ČNB rozhodla dále sazby nezvyšovat, pak lze čekat ještě významnější tlak na korunu a potřebu agresivnějších intervencí ze strany centrální banky. A vzhledem k tomu, jak rychle dochází v posledních týdnech k poklesu devizových rezerv, máme nemalé pochybnosti, nakolik by byla politika stabilních sazeb – při předpokládaném nepříznivém inflačním vývoji – udržitelná.
TRHY
Koruna
Koruna včera v odpoledních hodinách získala znovu půdu pod nohama a zpevnila až k 24,40 EUR/CZK. ČNB zůstává na devizovém trhu – dle vývoje likvidity v bankovním systému – velmi aktivní i v červenci, což jednak omezuje prostor pro citelnější ztráty české měny, ale také zřejmě vedlo ke zklamání části trhů, který spekuloval na jejich konec a následné oslabení koruny. Na dnešní vývoj koruny bude mít vliv zejména reakce na dnešní čísla o inflaci (viz úvodník).
Eurodolar
Euro včera poprvé od roku 2002 sestoupilo na paritu vůči americkému dolaru. V odpoledním obchodování sice evropská měna ztráty vymazala, nicméně na frontě s dolarem vypadá i nadále velmi zranitelně. Proti euru totiž v nejbližším období hovoří nejen agresivnější měnová politika Fedu v porovnání s ECB, ale také geopolitická nejistota spojená s válkou na Ukrajině a především dodávkami plynu do EU. Pokud nedojde v tomto ohledu k dramatickému obratu (např. ukončení bojů na Ukrajině a citelný pokles cen energií), máme za to, že euro zůstane pod citelným tlakem a bude dále oslabovat pod paritu.