Teorie pouliční lampy a rozdíl v uvažování ekonomů a politiků

Ekonom Tim Taylor si na svém blogu The Conversable Economist všímá úvahy Alana Blindera týkající se „interakce mezi politiky a ekonomy“. Na začátku je zmíněna „teorie pouliční lampy“. Podle ní „politici používají ekonomii podobně, jako opilci pouliční lampy – ne kvůli světlu, ale aby bylo se o co opřít“. 

Blinder se domnívá, že zatímco ekonomové preferují klasickou logiku, politici se jí často vyhýbají a preferují „logiku politickou“. Ta se řídí tím, „co funguje nejlépe ve vztahu k voličům, či jiným politikům, se kterými se zrovna jedná“. S tím souvisí i jazyk. Ekonomové používají suché výrazy, naopak jazyk politiků je pestrý, ale také mnohem méně jasný. Což podle Blindera vede k tomu, že ekonomové „vypínají, když jej slyší“.

V ekonomii se také hojně používají výpočty. Rovnice „mohou být složité, ale zároveň jsou jednoznačné a drží se pravidel matematiky“. Aritmetika politiků je rozdílná a Blinder dává následující příklad: Představme si nějakou politiku, díky které deset lidí dostane 1 milion dolarů a 10 milionů lidí ztratí dva dolary. Ekonomovi je hned jasné, že celkově se získá 10 milionů dolarů a ztratí se 20 milionů dolarů. Pro politika to ale nemusí být rozhodující. Pro něj může být důležité, že zisk těch deseti lidí je hodně vidět a 10 milionů lidí si dvoudolarové ztráty ani nevšimne.

Akademičtí ekonomové si také podle Blindera váží tradiční inteligence, se kterou se pojí nové nápady a myšlenky a také schopnost je jasně vyjádřit. Úspěšný politik „ale závisí spíše na sociální a emoční inteligenci“. I cíle obou skupin se mohou znatelně lišit: Ekonomové uvažují spíše o bohatství celé společnosti, u politiků to může být spíše snaha o znovuzvolení a to „nemusí vždy korelovat s blahobytem společnosti“. Politici se tak mohou více zajímat o to, zda daná politika „zní dobře“, namísto toho, „zda je skutečně dobrá“. 

Blinder také míní, že ekonomy zajímá zejména efektivita – „o ní neustále hovoří, o ní sní“. Politiky ale „moc nezajímá, jde jim naopak o férovost, či vnímanou férovost“. Jde přitom o hodně široký koncept, který mimo jiné zahrnuje rozdělením příjmů. 

Zdroj: The Conversable Economist, Beyond the `Lamppost Theory’ of Economic Policy, Chicago Booth Review