Ministr financí Zbyněk Stanjura vážně uvažuje o zavedení válečné daně, týkat by se měla jen velmi úzké skupiny firem. Americký Fed chce podle jeho dvou představitelů pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb navzdory zmírnění inflace. Řeka Rýn se zítra na klíčovém bodu v Německu stane prakticky nesplavná kvůli mělké vodě. A futures dnes ukazují na pozitivní zahájení obchodní seance.
Futures na evropské akciové indexy: Euro Stoxx 50 +0,6 %, FTSE 100 +0,3 % a DAX +0,6 %.
Ministr financí Zbyněk Stanjura vážně uvažuje o zavedení válečné daně, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. „Na úrovni vlády zvažujeme, že bychom takovou mimořádnou daň zavedli v okamžiku, kdy mají firmy mimořádné zisky nikoliv kvůli lepším službám, produktům či více zákazníkům, ale z důvodu vnějších okolností. To není sektorová daň.“ Rozhodnout by měl kabinet zhruba do 10. září. Stanjura ve vysílání CNN Prima NEWS nechtěl prozradit, kterých segmentů nebo firem by se daň mohla týkat. „Dotkne se to jen velmi úzké skupiny firem,“ dodal ministr.
Ratingová agentura Moody´s snižuje výhled pro Českou republiku ze stabilního na negativní, potvrzuje rating Aa3.
Americký Fed se bude držet svých zbraní a bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb navzdory zmírnění inflace, uvedli dva představitelé. Údaje, které skončily pod odhady prognostiků, sice přiměly investory ke snížení sázek na přísné zvyšování sazeb, ale prezident Fedu v Minneapolis Neel Kashkari nevidí nic, co by mělo vyhlídky Fedu změnit. Kashkari chce základní úrokovou sazbu Fedu na 3,9 % do konce letošního roku a na 4,4 % do konce roku 2023. Charles Evans, jeho protějšek z Chicaga, očekává, že se cílové rozpětí do konce roku 2022 zvýší na 3,25 % až 3,5 % a do konce roku 2023 na 3,75 % až 4 %.
Řeka Rýn se na klíčovém bodu v Německu stane prakticky nesplavná kvůli mělké vodě, čímž se omezí dodávky energetických produktů a dalších průmyslových komodit na jedné z nejdůležitějších evropských vodních cest. Podle německé federální správy vodních cest a lodní dopravy se předpokládá, že hladina v Kaub západně od Frankfurtu klesne zítra na kritických 40 centimetrů. Na této úrovni většina nákladních plavidel, které přepravují zboží od nafty až po uhlí, není schopna na řece plout. Klesající hladina vody ilustruje, jak klimatická krize zhoršuje energetické potíže regionu.
Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu „obzvláště zkomplikovala“ geopolitiku s Čínou. Prezident Joe Biden zvažuje budoucnost cel z Trumpovy éry na čínské zboží za více než 300 miliard dolarů, uvedla Gina Raimondo, jeho obchodní šéfka. Pelosiová minulý týden navštívila Tchaj-pej na Tchaj-wanu tváří v tvář hrozbám a odporu ze strany Číny, která považuje Tchaj-wan za součást svého území. V reakci na to provedla čínská armáda cvičení kolem Tchaj-wanu a odstřelovala rakety do okolních moří.
Rusko obnovilo toky ropy ropovodem Družba do střední Evropy po tahanici o zaplacení tranzitního poplatku. Smlouva o zaplacení tranzitního poplatku se podle Slovnaftu, který je součástí maďarské Mol Group, vztahuje pouze na toky na Slovensko a do Maďarska, nikoli do České republiky. Obnova toků přes jižní větev Družby by měla zabránit zhoršení již tak napjatého trhu s palivy ve střední Evropě na začátku sezóny údržby rafinérií.