Cenová hladina se v USA v červenci nezměnila, což je po dlouhé době dobrá inflační zpráva. Celková meziroční inflace tak v Americe zpomalila z červnových 9,1 % na 8,5 % a podle všeho to vypadá, že v tomto cyklu bylo v největší ekonomice světa konečně dosaženo inflačního vrcholu. Můžeme tedy spolu s Fedem slavit?
Ne tak rychle - tzv. jádrová inflace (tj. ta celková bez cen energií a potravin) stagnuje těsně pod úrovní 6 %, což je samozřejmě “kilometry” nad cílem americké centrální banky. Jestliže se navíc podíváme na meziměsíční růst jádrové inflace, tak ten činil 0,3 % (sezónně očištěno), což pokud převedeme na roční bázi, stále generuje nepřijatelný růst 3,8 %. Pravdou přitom je, že jádrová inflace byla v červenci primárně tlačena náklady spojenými s bydlením (především pak rostoucím nájemným). Pravdou však také je, že nájemné se promítá v jádrové inflaci přibližně se zpožděním čtyř měsíců a pokud se podíváme na dubnová čísla za růst nájemného, tak stále můžeme sázet na to, že za bydlení bude česká koruna generovat relativně silný kladný příspěvek k jádrové inflaci.
Kromě toho pokud k inflaci přistoupíme z více makroekonomického pohledu, tak zcela nepochybně pro-inflačně vypadá růst mezd i jednotkových pracovních nákladů. Ty dříve nebo později budou firmy přenášet na spotřebitele, což může držet inflaci cen služeb (a to i očištěnou o nájemné) na relativně vysoké úrovni.
Jak tedy s červencovými inflačními daty naložit? V první reakci na červencový inflační report měl trh jasno a dost radikálně odmazal sázky na to, že Fed udrží i v září svůj jestřábí kurz a znovu zvýší úroky o 75 bazických bodů. Nyní jsou však na řadě američtí centrální bankéři, aby data interpretovali a eventuálně očekávání ve výnosové křivce korigovali. To se také pravděpodobně stane, neboť stále přehřátý trh práce nepřipouští dát trhům signál, že finanční podmínky by měly být uvolněny. Silné soudy však od vedení Fedu nečekejme, neboť do zářijového zasedání (21. 9.) zbývá ještě moře času a do té doby budou k dispozici ještě srpnová data z trhu práce a inflace. Na promptní reakce a tím i ukvapené závěry tedy od americký centrální bankéřů nečekejme a prozatím spíše sázejme na to, že pokud srpnová inflace nepřinese dramatické holubičí překvapení, tak se od Fedu dočkáme dalších +75 bazických bodů.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera vůči euru zpevnila až k 24,30 EUR/CZK, když pomalejší růst inflace zřejmě vedl část trhu k dalšímu uzavírání krátkých pozic. V širším regionu mohla k posílení přispět také zpráva o obnovení dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
Samotná červencová inflace zaostala za očekáváním trhu a vzrostla meziročně na 17,5 %, přičemž velká část překvapení šla na vrub pomalejšího zdražování energií. Dle našeho názoru však další výraznější navýšení cen energií (elektřina a plyn) přijde v průběhu srpna a září, což povede k růstu spotřebitelských cen k 20 %. Přestože tak červencová inflace nenaplnila očekávání ČNB (18,8 %), těžko toto číslo interpretovat jako zásadní zlom v inflační dynamice. Ta zůstává nadále extrémně silná, což může společně s hrozbou ne-ukotvených inflačních očekávání tlačit korunu ke slabším úrovním, kde bude muset ČNB opětovně intervenovat.
Eurodolar
Eurodolarový trh čekal na signál, který vyšle americká inflace za červenec, a ten byl měl býčí charakter. Inflace byla nižší, než se čekalo (viz úvodník), což vedlo v první reakci k propadu dolarových sazeb. Nicméně výnosy v průběhu seance postupně rostly a v podstatě smazaly počáteční ztráty. Tím stimul z nižší inflace pro eurodolar vyprchal.
Dnes bude pro změnu na řadě americká výrobní inflace a zajímavé budou i týdenní statistiky z trhu práce.