Vláda zastropovala energie maloodběratelům: Limit pro silovou elektřinu je 6 Kč za kWh a pro plyn 3 Kč

Vláda včera stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu. Premiér Petr Fiala (ODS) a další členové kabinetu po jednání vlády poukazovali na úspory pro domácnosti a živnostníky proti nynějším vysokým cenám, meziročně ale platby budou vyšší až o několik desítek tisíc korun, vyplývá z vládních materiálů. Podle zástupců opozice rozhodnutí přišlo pozdě a cenové stropy u elektřiny i plynu jsou příliš vysoko.

Včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za kWh. Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Úsporný tarif, který již dříve na pomoc domácnostem schválila vláda, bude letos v původní podobě. V příštím roce by mohla být pomoc po zastropování cen adresnější, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Cenový limit se bude z malých a středních firem týkat u elektřiny těch, které jsou na síti nízkého napětí, v případě plynu podniků s odběrem do 630 megawatthodin (MWh) ročně, řekl v České televizi (ČT) vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řešení pro ostatní firmy vláda představí ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s ohledem na evropské řešení vysokých cen energií, řekl Fiala.

Podle vládou zveřejněných materiálů letos domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13.677 korun. Bez určení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38.385 Kč, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18.100 korun. Rodinám využívajícím elektřinu také na ohřev vody a topení se účet mohl příští rok vyšplhat až na 185.000 korun za rok, se zastropováním bude zhruba 73.600 korun proti letošním asi 53.900 Kč.

U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3399 Kč. Domácnostem, které plynem topí, hrozila příští rok platba téměř 143.00 korun, zaplatit by ale měly zhruba 72.000 korun proti letošním asi 33.400 Kč.

Podle zástupců opozice vláda cenové stropy silové elektřiny a plynu stanovila příliš vysoko. První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček označil včera představené energetické plány kabinetu za velké zklamání. ČTK napsal, že zastropování cen je správným krokem, ale opatření je zjevně nepřipravené. Rozhodnutí vlády nepokládá za dostatečné ani předseda hnutí SPD Tomio Okamura, řešení podle něj navíc přichází až po tlaku opozice a pozdě.

Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny oproti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek, uvedl na twitteru. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanovený na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh.

— Michal Šnobr (@michalsnobr) September 12, 2022

S ohledem na stanovení cenového stropu se vláda rozhodla zrušit povinnost dodavatelů energií zaslat do konce září zákazníkům nové rozpisy záloh na energie v souvislosti se zavedením úsporného tarifu, protože po zastropování cen budou muset dodavatelé zálohy opět přepočítat tak, aby odpovídaly novým maximálním cenám.

Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal. Výnos daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce 70 miliard korun, platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil.

Zdroj: ČTK, Twiter