Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po mimořádném jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala EK, ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně České republiky.
Ministři se na podnět českého předsednictví sešli v době, kdy kvůli vysokým cenám elektřiny ovlivňovaným i nestabilitou dodávek ruského plynu hrozí protivládní protesty v řadě evropských zemí. Podle Síkely se státy jednomyslně shodly na tom, že je potřeba okamžitě připravit krizová opatření, která by pomohla ohroženým spotřebitelům a firmám.
"Diskuse o zásazích do trhu s energetikou se tady vedly měsíce a možná roky a dneska se poprvé velká část členských států shodla na tom, jaké ty zásahy chce a jakým způsobem," řekl českým novinářům Síkela.
Komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.
Ministři se shodli také na možnosti zavést strop na ceny plynu, podle Síkely ale zatím není jasné, jaké části trhu by se toto opatření týkalo a jak přesně bude nastavené. "Musíme být opatrní, abychom neohrozili zabezpečení našich dodávek," uvedla po jednání komisařka pro energetiku Kadri Simsonová s odkazem na nové kontrakty na nákup zkapalněného zemního plynu, které by omezení cen mohlo překazit.
Záměrem komise bylo zastropovat pouze ceny plynu mířícího do EU z Ruska. Podle Síkely však tento plán nezískal podporu velkého množství států, neboť při omezení dodávek nehraje ruský plyn již tak velkou roli při tvorbě cen energií. Zvláště středoevropské země včetně Německa, Maďarska či Česka měly obavy z toho, že by Moskva mohla v případě omezení ceny plyn vypnout úplně.
Německý kancléř Olaf Scholz po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem uvedl, že Německo bude v otázce ruského zemního plynu vždy zohledňovat situaci členských zemí Evropské unie. Poznamenal, že je zatím příliš brzy na to říct, jak se Evropská unie rozhodne přikročit k trhu s plynem.
Dalším z kroků, který získal podporu ministrů, bylo udělování záruk na zálohy, které musejí energetické firmy skládat při nabídce dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny. Podle Síkely je reálné, že toto opatření rozhýbá trh s elektřinou a sníží její ceny. K tomu by měl přispět i plán povinných úspor elektřiny v nejvytíženějších hodinách, který by měl snížit podíl drahého plynu na její výrobě.
České předsednictví je podle ministra připraveno svolat ještě v září další mimořádnou ministerskou schůzku k debatě o podrobných návrzích, které Evropská komise předloží příští týden.
Stanjura: Evropské řešení drahých energií bude nejlevnější pro národní rozpočty
Evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty, shodli se dnes mnozí ministři financí zemí EU v Praze. Jednotné evropské řešení současné krize je podle šéfa české státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) lepší i v tom, že pomůže všem členským státům.
Ministři financí dnes podle Stanjury jednali ale především o dopadech rusko-ukrajinského konfliktu na jednotlivé unijní státy.
"V té debatě jsme se s kolegy shodli, že v této chvíli Rusko vede ekonomickou válku proti Evropě, jejíž cílem je rozdělit naše společnosti, snížit naši ochotu podporovat Ukrajinu, ale hlavně rozbít evropskou jednotu." uvedl. Zdůraznil, že je tedy nutné pokračovat v koordinovaných krocích.
Stanjura dále řekl, že všichni ministři souhlasili s další pomocí Ukrajině pět miliard eur (asi 123 miliard Kč). Návrh na dodatečnou půjčku zveřejnila ve středu Evropská komise. Shoda podle Stanjury panovala i v tom najít pro Ukrajinu zbývající tři miliardy z dříve přislíbených devíti miliard eur na okamžitou pomoc napadené zemi.
Ekologové: Dobrý krok, musí však přijít další
Návrh unijních států využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům je dobrý krok. Stát však musí pomoc správně zacílit. V reakci na výsledky dnešního mimořádného jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku to uvedli ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace v tiskové zprávě. Podle ekologů se však také nesmí zapomínat na dlouhodobá řešení, především formou rozvoje obnovitelných zdrojů energie a komunitní energetiky.