Evropské futures po klidnějším dni na Wall Street opatrně v plusu, nálada je ale nejistá

Americký dolar míří vzhůru, americké akciové futures kolísají kolem nuly a ty evropské jsou opatrně v plusu, i když sentiment je nejistý. Investoři přemítají o možnosti razantního zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou. Eurodolar se obchoduje pod paritou. Česká koruna k euru stagnuje při 24,470 za euro.

Všechny tři hlavní americké indexy ve středu nejprve rostly, aby ale následně své zisky odevzdaly a zakončily seanci opět poblíž úterního brutálního závěru, s výjimkou technologického Nasdaq . Na trzích může být dál znát dopad amerického inflačního printu z tohoto úterka, i když středeční index výrobních cen mohl dodat určitou úlevu. Swapové trhy započítávají do cen nyní zvýšení sazeb Fedem na zářijovém zasedání o tři čtvrtě procentního bodu. Některé sázky jsou ale i na krok o celý jeden bod.

Pozornost poutají nadcházející americká data, dnešní maloobchodní tržby a páteční index spotřebitelské důvěry od Michiganské univerzity, která by mohla napovědět něco víc o síle americké ekonomiky. Futures na DAX jsou na zelené nule, stejně jako futures na Euro Stoxx 50. Futures na britské akcie přidávají 0,3 %, francouzskému indexu CAC 40 je indikován pokles o 0,1 %.

Asijské akciové trhy si po klidnější seanci na Wall Street prošly nejhorším výprodejem za dva týdny. Čínská centrální ponechala úrokové sazby beze změn, protože chce zmírnit tlak na domácí měnu, druhý měsíc za sebou ale odsávala likviditu z bankovního systému, a to tempem 200 mld. CNY.

Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura návrh daně z mimořádných zisků včera nepředložil, protože připravované evropské řešení je přísnější než to české. Evropský návrh se má vztahovat na energetické firmy a rafinerie a podle Stanjury předpokládá například to, že se budou zdaňovat zisky už za letošní rok. Česká strana podle Stanjury předpokládala, že srovnávací období pro výpočet zisků bude sedm let, protože do dvou posledních let zasáhla pandemie covidu. Evropský návrh naproti tomu podle něj předpokládá srovnávací období posledních tří let a v nich jsou dva covidové. Řešení na evropské úrovni také počítá s minimální sazbou 33 procent pro firmy, které přesáhly průměrné zisky o 20 %.

U zdanění neočekávaných zisků navrhne česká vláda podle ministra vlastní návrh, a to především v případě bank. Kabinet řeší sazbu daně i nastavení, které společnosti ji zaplatí. Zároveň ministři čekají na výsledky jednání na evropské úrovni.

ČNB dnes oznámí nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Aktuálně sazba činí jedno procento, v souladu s dřívějšími rozhodnutími rady má postupně vzrůst až na 2,5 procenta od dubna 2023. 

ČEZ dostal od antimonopolního úřadu zelenou k převzetí výrobce zařízení pro jadernou energetiku Škoda JS.