U zdanění neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, navrhne česká vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vlastní návrh, a to především v případě bank. Kabinet řeší sazbu daně i nastavení, které společnosti ji zaplatí. Zároveň ministři čekají na výsledky jednání Evropské komise, které se koná dnes. Stanjura to řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu. V pondělí uvedl, že národní řešení doplní evropské.
"Vzhledem k tomu, že v těchto hodinách ještě pokračují intenzivní jednání na evropské úrovni o povinných parametrech windfall tax, tak jsme odložili to jednání tak, abychom to nemuseli v řádu týdnů opravovat, či předělávat," řekl dnes Stanjura. Na rozdíl od evropského návrhu bude české řešení podle něj zahrnovat také banky.
Stanjura dnes potvrdil, že daň z neočekávaných zisků vláda stále zvažuje kromě bank také u energetických firem a rafinérií. U nich počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. Naopak u bank chce nastavit vlastní podmínky, daň se podle něj nebude týkat všech.
Například z energetické společnosti získá stát podle Stanjury finance třemi způsoby, prolnou se tak národní a evropská opatření. má na příští rok prodaných už zhruba 70 procent celkové produkce. Z prodeje zbylých asi 30 procent produkce chce Stanjura získat peníze využitím dnes představeného evropského řešení.
Evropská komise navrhuje omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen.
Stát by měl možnost zdanit až 100 procent zisků nad hranicí 180 eur (asi 4400 Kč) za MWh. Na zisky z již prodané energie by stát mohl uvalit národní daň z neočekávaných zisků. Třetím způsobem je vyplacení vyšší dividendy za akcie , kde stát prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent. Zavedení těchto opatření nijak neomezí činnost , uvedl Stanjura.