Ekonomika nyní čelí omezením na nabídkové straně. Nicméně přirovnání s osmdesátými léty, včetně politických doporučení odvozených z této doby, nejsou namístě. Pro Bloomberg to uvedl držitel Nobelovy ceny za ekonomii Michael Spence. Připomněl, že v době, kdy vládl Ronald Reagan, byla hluboce zakořeněná inflace a stagflační tlaky. V ekonomice se přitom nacházela řada překážek na nabídkové straně, které se vláda snažila odstranit. V čem tedy spočívala odlišnost od současné situace?
Reaganova vláda mimo jiné omezovala „nešťastnou a nefunkční regulaci“, tou ale podle ekonoma nyní Spojené státy netrpí. Naopak se po roky posouvaly směrem opačným, k liberalizaci. Na první pohled se tak může zdát, že současná situace a situace v osmdesátých letech byly stejné, ale přesto tu najdeme některé významné odlišnosti. Ty je pak třeba brát v úvahu při všech debatách o tom, jak používat politiku, která by měla podporovat nabídkovou stranu hospodářství.
Spence v uvedené souvislosti zmínil aktuální dění ve Velké Británii. Nejdříve ale poukázal na to, že celá světová ekonomika se posunula ze strany slabé poptávky do stavu slabé nabídky. Politika zaměřená na poptávkovou stimulaci tak v současné době nedává smysl. A to ani ve Velké Británii. „Nesnižujete daně ve chvíli, kdy na tento krok nabídková strana nereaguje. A zejména ne v případě, kdy takovým krokem bojujete s centrální bankou,“ dodal ekonom.
Centrální banky se podle Spence snaží snížit inflaci tak rychle, jak to jen jde, zároveň ale „tak delikátně, jak je to jen možné“. K tomu by hlavním cílem mělo být zvyšování produktivity a odstraňování bariér, které ji brzdí. Seznam souvisejících témat je pak velmi dlouhý, patří sem mimo jiné stárnoucí populace, změna energetického mixu v Evropě, diverzifikace globálních výrobních vertikál či klesající dezinflační tlaky ze strany rozvíjejících se zemí. „Ze všeho nejvíce je třeba zvyšovat produktivitu,“ míní Spence.
Zdroj: Bloomberg