Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci členské země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů získaných prodejem emisních povolenek. Česká republika by měla dostat asi 16,7 miliardy Kč. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.
"Dnes jsme na Radě Ecofin udělali průlomový krok směrem ke zbavení Evropy její závislosti na ruských fosilních palivech," řekl k dohodě český ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten zasedání s unijními kolegy jako ministr z předsednické země řídí.
Tři čtvrtiny ze zmíněných 20 miliard eur by měl poskytnout Inovační fond, v němž jsou příjmy z prodeje emisních povolenek určené na podporu ekologických technologií. Zbylou čtvrtinu chtějí země získat rychlejším prodejem části povolenek.
Evropská komise (EK) na jaře v rámci plánu označovaného jako REPowerEU navrhla podpořit odchod od ruské ropy a plynu částí peněz z fondu obnovy původně určeného na pomoc s hospodářskými následky covidové krize. Dvacetimiliardový balík chtěla rozdělovat podle stejného klíče jako pandemický fond, tedy zejména podle úrovně nezaměstnanosti v době před krizí. Veškeré peníze měly jít z prodeje povolenek sloužících jako rezerva.
To kritizovala část zemí západní a severní Evropy, podle nichž by prodej rezervních povolenek mohl zkomplikovat plnění emisních cílů EU. Řada států závislejších na energiích z Ruska zase nesouhlasila s klíčem k rozdělení peněz a nejprve francouzské a po něm i české předsednictví proto přišly s novým způsobem výpočtu a získávání peněz.
"Pomůže zlepšit energetickou bezpečnost EU a řešit vysoké ceny energií rychlými investicemi tam, kde je to nejvíce potřeba," ocenil dnešní shodu států místopředseda komise Valdis Dombrovskis.
Na základě posledního českého návrhu se část peněz přesunula od Itálie nebo Španělska k zemím střední a východní Evropy, které budou muset do získání nezávislosti na Rusku investovat více. Česku podle Stanjury pomohou peníze k získání nových zdrojů energie, mezi nimiž je například letos získaná kapacita dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Nizozemska.