Turecká centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Turecká centrální banka měnovou politiku uvolňuje v době, kdy jiné centrální banky jdou opačným směrem, aby pomohly zmírnit vysokou inflaci. Turecko přitom nyní patří mezi země s nejvyšší inflací na světě. Centrální banku však do snižování úrokových sazeb tlačí autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan, který doufá, že tak povzbudí hospodářský růst.
Turecký statistický úřad začátkem října oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v září zrychlil na 83,45 procenta ze srpnových 80,2 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od poloviny roku 1998.
Erdogan se označuje za nepřítele vysokých úrokových sazeb a v rozporu s tradiční ekonomickou teorií tvrdí, že nižší úrokové sazby časem povedou k poklesu inflace.
Snižování úrokových sazeb způsobilo výrazný propad kurzu turecké liry. Turečtí představitelé tvrdí, že chtějí prostřednictvím slabší měny podpořit export a domácí výrobu. Turecký ministr financí Nureddin Nebati minulý týden uvedl, že vláda je odhodlána uskutečnit ekonomickou transformaci, která z Turecka učiní výrobní centrum.
"Spočítali jsme si, že to půjde poněkud bolestivou cestou," řekl o vládní hospodářské vizi. "Tuto bolest zvýšila válka na Ukrajině," dodal.
Podle ekonomů je nicméně postup turecké vlády pro výrobce škodlivý, protože propad kurzu liry jim zvyšuje náklady na energie, suroviny či dopravu. Neortodoxní hospodářská politika od Turecka rovněž odrazuje západní investory, napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).