Na finančních trzích startuje týden, který se opět ponese ve znamení nabitého makro kalendáře. Hlavní událostí bude čtvrteční zasedání ECB, která vzhledem k nepříznivému inflačnímu vývoji musí dále utahovat měnovou politiku. Na rozdíl od předešlých dvou zasedání jsou tentokrát očekávání – pod taktovkou jestřábí většiny v Radě guvernérů – nastavena vcelku jednoznačně na další skokový růst depozitní sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %.
Více než velikost růstu úrokových sazeb budou trhy zajímat doprovodné komentáře. V první řadě půjde o výhled centrální banky na vývoj sazeb (forward guidance), resp. zda je ECB stále ochotna agresivně zvedat sazby navzdory ekonomické recesi, do které eurozóna tuto zimu směřuje. Trhy bude enormně zajímat také vývoj diskuze uvnitř Rady guvernérů ohledně kvantitativního utahování (QT), které by prohloubilo míru celkové měnové restrikce.
Společně s rozhodnutím ECB budou ke konci týdne zveřejněny také bleskové odhady HDP za třetí kvartál v Německu a Francii (výsledek za celou eurozónu bude zveřejněn příští pondělí). Zvláště německá ekonomika se v důsledku energetické krize dostala pod citelný tlak, a proto by neměl být překvapením výsledek v červených číslech. Ostře sledovaná makro čísla v eurozóně pak doplní také první odhady říjnové inflace (Německo, Francie a Itálie), které se ponesou ve znamení přetrvávajících silných cenových tlaků.
Ve Spojených státech pak bude největší pozornost upřena na předběžný výsledek HDP za třetí čtvrtletí. Po technické recesi v první polovině roku se americká ekonomika opět vrátila k růstu – náš nowcast ukazuje na růst 2,5 % mezikvartálně anualizovaně. Z pohledu příspěvku k růstu však bude hrát dominantní roli zahraniční obchod, bez nějž by americká ekonomika pravděpodobně stagnovala, vzhledem ke slábnoucí spotřebě domácností a rezidenčním investicím. Z pohledu Fedu však nepůjde o číslo, které by mělo zásadní dopad na rozhodování o dalším růstu úrokových sazeb (+75 bazických bodů v příštím týdnu).
TRHY
Koruna
Koruna v minulém týdnu mírně posilovala a dostala se pod hranici 24,50 EUR/CZK. Tuzemský makro kalendář je tento týden zcela prázdný, a tak bude korunový trh vstřebávat především impulsy ze zahraničí. Tím hlavním bude čtvrteční zasedání ECB, od kterého se očekává opětovné zvýšení úrokových sazeb (viz úvodník). To povede k dalšímu zúžení pozitivního úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem a z toho vyplývajícího tlaku na oslabení české měny. Tu sice nadále podporuje ČNB skrze intervence na devizovém trhu, riziko devalvačně-inflační spirály, o kterém v minulém týdnu mluvil člen bankovní rady O. Dědek, však vnímáme velmi vážně a jako jedno z hlavních rizik, proč by ČNB mohla být nucena ještě zvýšit úrokové sazby.
Eurodolar
Článek ve Wall Street Journal o tom, že někteří představitelé Fedu nejsou spokojeni s permanentně agresivním tempem zvyšování úroků (co zasedání to +75bps), způsobil pokles kratší dolarových sazeb. To povzbudilo eurodolar, který v posledních dnech může opatrně těžit i z teplého podzimu v Evropě, který tlačí dolu ceny plynu a elektrické energie (zejména pak u kratší kontraktů).
Kromě dění na britské libře, s níž bude eurodolarový trh (spolu)vstřebávat to, že se novým předsedou britské vlády stane zřejmě bývalý ministr financí Rishi Sunak z vlády Borise Johnsona (ten sám z boje odstoupil), budou pro euro zejména důležitá data za předstihové ukazatele v podobě indexů PMI z eurozóny. Čísla asi nebudou nic moc, ale eurodolar může těžit z celkové úlevy na trzích s rizikovými aktivy.