Evropa se ve snaze omezit závislost na ruských energiích opravdu snaží. Tedy, abychom byli přesnější, extrémní nárůst cen energií v čele právě s plynem, nutí evropské spotřebitele výrazně šetřit. Přesně to totiž naznačují předběžná čísla o spotřebě plynu v EU za listopad, která oproti pětiletému průměru ukazují na pokles spotřeby asi o čtvrtinu. Tedy podobně jako v říjnu, a to navzdory tomu, že listopad již z hlediska počasí nebyl tak příznivý.
Jde sice o velký úspěch, ale zcela vyhráno samozřejmě není, zejména s ohledem ne již tolik na tuto, ale spíše na několik příštích zim v čele hned s tou další. Připomeňme, že v předválečných dobách (tedy v roce 2021) ruský plyn pokrýval asi 45 procent evropských dovozů a asi 40 procent evropské spotřeby. Jinak řečeno, 25 procent nestačí a úspory budou muset pokračovat i v následujícím cyklu doplňování a čerpání zásob - tedy v příštím létě a v zimě - a to i s očekávanou výstavbou zkapalňovacích terminálů LNG (trh se zkapalněným plynem není nafukovací).
Normálnější listopadové počasí se každopádně projevilo na ceně plynu, která opět vzrostla na asi 130-140 EUR/MWh (kontrakt na měsíc dopředu). To je sice na hony vzdálené letošním rekordům, ale i tak - při přepočtu na ekvivalent barelu ropy - cena vychází kolem 240 USD/barel. Tedy skoro trojnásobně výše, než u ropy skutečné, jejíž cena se pohybuje nevysoko nad 80 USD/barel.
Zajímavý také bude právě i další vývoj na trhu s ropou, respektive to, jak se Rusko srovná se stropem na cenu ropy, kterou vyváží po moři. Víkendové zasedání OPECu+ sice žádné zemětřesení nepřineslo, nicméně kartel "slíbil", že je připraven sejít se kdykoliv a přijmout nezbytná opatření. Rusko se pak snaží vybudovat vlastní flotilu tankerů, která by mu měla pomoci vyřešit problém pojišťováním svých ropných vývozů oceněných nad stropem. Minimálně v krátkém horizontu Rusku navíc nepomáhají ani COVIDové nepokoje v Číně, která je druhým největším spotřebitelem ropy na světě a kam by právě mělo směřovat stále více ruské ropy.
V případě plynu i ropy bude třeba "přenastavit" odběratelsko-dodavatelské řetězce, které se budovaly po desetiletí. Otázkou je, kolik kotrmelců po cestě nastane. Co vypadá takřka jistě je, že jedním z důsledků takto fragmentovaných trhů, minimálně pro Evropu, budou oproti historickým zvyklostem i vyšší ceny zmíněných komodit...
TRHY
Koruna
Koruna se během včerejší obchodní seance sesunula do těsné blízkosti 24,30 EUR/CZK. Stojaté vody korunového trhu nerozvířil ani výsledek tuzemských mezd za třetí čtvrtletí, jejichž meziroční růst zrychlil ze 4,4 % na 6,1 % (reálně však průměrná mzda znovu poklesla o 9,8 %). To je v souladu s očekáváním ČNB, a proto nelze čekat, že by tento výsledek přesvědčil holubičí většinu v bankovní radě k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Dnes bude tuzemský trh zajímat výsledek maloobchodu za říjen, což bude první tvrdé číslo za čtvrtý kvartál, ve kterém se dle nás česká ekonomika opět nevyhne mezikvartálnímu poklesu a oficiálně se tak propadne do (mělké) recese.
Eurodolar
Překvapivé zlepšení nálady v americkém sektoru (index ISM) služeb změnilo náladu na eurodolaru, který se během 24 hodin sesunul o více než figuru níže. Dolaru rovněž pomohl článek na Wall Street Journal, který trhu avizoval, že Fed v nové prognóze (zveřejněné za týden) posune terminální úroveň sazeb dosažené v tomto cyklu nad 5 %. Dnes by mohlo být s ohledem na absenci klíčových dat klidněji, byť je možné, že eurodolar bude s blížícím se zasedáním Fedu pokračovat v mazání svých zisků.
Regionální Forex
Forint a zlotý se dostávají pod lehký tlak, což nemusí nutně souviset jen s faktem, že na hlavních trzích se zvyšuje averze k riziku. EU dnes totiž bude skrze své ministry financí jednat o tom, jak naložit s pomocí ze strukturálních fondů unie pro Maďarsko. Komise totiž předložila návrh, kde 65 % pomoci skrze tyto fondy má být Maďarsku zablokováno do té doby, dokud země neupraví legislativu tak, aby byla slučitelná s principy právního státu. Pokud ministři financí nerozhodnou dnes, tak by tak měly učinit členské země na summitu EU příští týden.