Celosvětová spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord. Poprvé by měla přesáhnout osm miliard tun a vysoká zřejmě zůstane i v dalších letech, pokud svět nevyvine větší úsilí o přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která se spotřebou uhlí zabývá ve své analýze.
Přejít na relativně levnější uhlí přiměl některé země prudce zdražující plyn po ruské invazi na Ukrajinu a následné výpadky v jeho dodávkách. Poptávku po elektřině zvýšila v některých regionech vlna veder a sucha, která snížila výrobu vodní energie. Zejména v Evropě byla velmi slabá výroba jaderné energie, protože Francie musela kvůli údržbě odstavit své jaderné reaktory.
V porovnání s předchozím rokem se spotřeba uhlí zvýšila o 1,2 procenta. Překonala tak i poslední rekordní rok 2013.
IEA předpovídá, že spotřeba uhlí bude na této úrovni stagnovat do roku 2025. Její pokles na vyspělých trzích bude kompenzovat pokračující silná poptávka v rozvíjejících se asijských ekonomikách.
Znamená to, že uhlí bude i nadále zdaleka největším jednotlivým zdrojem emisí oxidu uhličitého v globálním energetickém systému, uvádí IEA.
Největší nárůst poptávky po uhlí se očekává v Indii, a to o sedm procent. Následuje Evropská unie s růstem o šest procent a za ní Čína, kde se očekává růst o 0,4 procenta. Poptávka po uhlí v Evropě vzrostla kvůli přechodu z plynu na uhlí zapříčiněnému vysokými cenami plynu a omezením dodávek z Ruska. Do roku 2025 se však očekává, že poptávka po uhlí v Evropě klesne pod úroveň letošního roku, uvádí analýza.
IEA odhaduje, že těžba uhlí dosáhne vrcholu v příštím roce. Do roku 2025 by ale měla klesnout pod úroveň letošního roku.
"Svět se blíží vrcholu ve využívání fosilních paliv, přičemž uhlí bude první, které bude klesat. Ještě tam ale nejsme,“ uvedl ředitel IEA pro energetické trhy a bezpečnost Keisuke Sadamori.